Jaspis (Minutka s poučením) Pojizerské listy č.1/2001 ze dne 3. 1. 2001
Kozákov
Drahé kameny fascinují a okouzlují lidstvo již od počátku věků. Žijeme v kraji, kde "Když sedlák hodí po dobytčeti kamenem, hodí polodrahokamem". Hlavním kozákovským drahým kamenem je žilný jaspis.
Z rozpadlých melafýrů se při zvětrávacích procesech uvolňují jaspisy a chalcedony, které se nacházejí na širokém území na celém jihozápadním svahu Kozákova. Nejkrásnější ukázky jaspisů byly vytěženy v létech 1930 - 1960 z žilného pásma až jeden metr mocného, probíhajícího od severozápadu k jihovýchodu přes Votrubcův lom.
Nejčastější jsou mramorované nebo pruhované jaspisy v nejrůznějších odstínech zelené, žluté a červenohnědé barvy. Vzácnější je heliotrop, zelený jaspis s červeným tečkováním. Místy se vyskytují variety mechových jaspisů a jaspisy promísené s chalcedonem, tzv. jaspacháty.
Kozákovské jaspisy byly využívány k výrobě nástrojů již ve starší době kamenné. První zprávu o využití kamenů z Kozákova podává Václav Hájek z Libočan. Důležitým zdrojem kamenů se Kozákov stal na sklonku 16. století, za vlády Rudolfa II., který svým dekretem vyslal do Podkrkonoší prospektory.
Z tohoto historického období a z druhé poloviny 17. století pocházejí nádoby a umělecké předměty zhotovované právě z kozákovských jaspisů. Také Benátčané pro výrobu proslulé mozaiky používali právě tento kámen. V první polovině 18. století byly kozákovské jaspisy použity také pro výzdobu zámku Sychrov a Hrubá Skála.
K pozdějšímu rozmachu použití jaspisu došlo v 19. století, kdy se používal při úpravách zámku Sychrov a Hrubý Rohozec. Předměty z kozákovských jaspisů se nacházejí v muzeích Turnově, Umělecko-průmyslovém a Národním muzeu v Praze, na zámku Nelahozeves a v obrazárně Pražského hradu, kde jsou součástí tabernáklu.
Talli