... Julius Fučík, komunistický novinář, umučený nacisty, pobýval v mládí také v Českém ráji? Ve svém mládí v roce 1919 navštívil např. městečko Sobotku a blízký zámek Humprecht a hrad Kost. Prošel se i scenérií Prachovských skal u Jičína a nakonec jeho návštěva patřila tehdy poklidnému městečku Rovensku pod Troskami... 

... až asi do nadmořské výšky 1 300 metrů roste v Krkonoších rostlina, zvaná lýkovec jedovatý? Roztroušeně jej najdeme na různých místech našeho kraje i jinde, např. na řadě míst pod Kozákovem. Tady se často objevuje i při domech v rodinných zahrádkách. Celá rostlina i plody obsahují velké množství prudkého jedu mezereinu. Lýkovec jedovatý je ovšem rostlinou chráněnou zákonem. Proto by neměl být vyrýván z volné přírody a přesazován do zahrádek. Kvete záhy na jaře purpurovými květy, které silně, až omamně sladce voní. V přírodě má rád stinná místa a poměrně dobrou půdu, najdeme ho často i mezi různým křovím. Patří mezi první jarní květoucí rostlinu, kterou můžeme spatřit už při posledním tání zbytků sněhu... 

... Bratrouchov leží poblíž Rokytnice nad Jizerou? A právě tady v restauraci u Mikšů mívali (a možná ještě mají) zajímavou hrací skříň, která nás při reprodukci hudby mohla snadno přenést třeba do předminulého století, kdy takových „Lumírů“ bývalo mnoho. V každé „tzv. lepší“ hospůdce hrával takovýto orechestrion, jak o něm v televizním seriálu zpíval Waldemar Matuška. Sám se pamatuji na to, že i v Rakousích u Turnova v hostinci u Lebedů měli rovněž takový přístroj, kam se vhodila koruna, zatočilo se klikou a bouchlo pěstí do skříně a už se líbezné zvuky nějakého šlágru linuly zakouřenou šenkovnou. O našem maturitním večírku v roce 1945 jsme tam do té skříně naházeli pěkné množství korunek, aby nám po válce zase zazněly nějaké veselé písničky...

... Věnceslav Metelka, učitel z Pasek nad Jizerou, byl také houslařem? Dovedl vyrobit housle, které se později staly trvalým, exponátem Muzea ve Vysokém nad Jizerou. Osobní zápisky tohoto podhorského kantora a písmáka posloužily později spisovateli Karlu Václavu Raisovi při psaní jeho románu „Zapadlí vlastenci“. Městečko Vysoké nad Jizerou autor knihy nazývá Větrovem... 

... slavná stará vojenská písnička o kanonýrovi Jabůrkovi má ve svém celku dohromady 17 slok? Tato jarmareční písnička pochází z 80. let předminulého století a je vlastně vzpomínkou na prusko-rakouskou válku v roce 1866. Někteří označovali mylně za jejího autora herce a malíře Františka Kolára. Tento pražský umělec často pobýval u nás v lázních Sedmihorkách. A v kruhu zdejší lázeňské spllečnosti rád bavil přítomné lázeňské hosty různými šprýmy a všelijakou vymyšlenou zábavou. A právě tady v Sedmihorkách namaloval k písničce o kanonýru Jabůrkovi veselé obrázky. Nebyl tedy autorem slov ani nápěvu. Na různých poutích a jarmarcích se potom písnička předváděla právě s těmito Kolárovými obrázky, na kterých jarmareční zpěvák a prodavač písniček dlouhým ukazovátkem celý děj písničky…