www.PRACKOV.com

Na kole - Z Ještědu do Dvora Králové
přidal: Miloš (20. 2. 2006)

Ještěd - Kopanina - Malá Skála - Kozákov - Tábor - Klepanda - Kumburk - Nová Paka - Pecka - Zvičina - Dvůr Králové

Na okraji České křídové tabule vznikla geologická porucha při třetihorním vrásnění. Tento lužický zlom má sudetský směr a jeho vrcholových partií jsou jedinečné výhledy na pohraniční hory (Jizerské hory, Krkonoše i Orlické hory) i do vnitrozemí (Česká křídová tabule s čedičovými vrchy, Lužické hory, Český ráj, Jičínská pahorkatina).

Trasa začíná  na Ještědu, který je významnou dominantou nad krajským městem Libercem. Pokračuje po Ještědském hřbetu do sedla Rašovka a přes Javorník klesá do Hodkovic nad Mohelkou. Za městem podejde rychlostní komunikaci č. 35 a stoupá do Pelíkovic, kde nad Rychnovem u Jablonce začíná jedinečný vyhlídkový úsek, který vede po účelových komunikacích. Cestou k rozhledně na  Kopanině jsou stálé výhledy na Ještědský hřbet, Jizerské hory, Krkonoše, Český ráj a Lužické hory. Z Kopaniny může trasa sestoupit do údolí Jizery v Malé Skále buď přes Frýdštejn kolem zřícenin středověkého hradu nebo přes Bobov a Sněhov. Z Malé Skály trasa stoupá k jedinečnému útvaru Suchých skal, objíždí je výhledovým okruhem a po překonání silnice 2. třídy u Koberov pokračuje spolu s pásovou modrou cyklotrasou přes Dlouhý, Smrčí a Záhoří na  Kozákov. Na tomto nejvyšším  vrcholu Českého ráje je rozhledna a Riegrova turistická chata. Kozákov patří k nejatraktivnějším vyhlídkovým vrcholům v Čechách. Trasa po lužickém zlomu pokračuje přes osadu Komárov a Bačov, kde doporučujeme odbočení na jihozápadní svah k Votubcovu muzeu drahých kamenů a po místní komunikaci do Tatobit. Sjezd umožňuje jedinečné pohledy na centrální část Českého ráje v oblasti Trosek. Z Tatobit pokračuje trasa po místních asfaltkách do Veselé, kde začíná kolem koupaliště opět stoupat na vrcholový hřbet do Rváčova. Následuje jedinečný vyhlídkový úsek v okolí známé Smetanovy vyhlídky, odkud jsou nejkrásnější pohledy na Český ráj. Po překonání silnice v Košově stoupá trasa na další výrazný vrchol - Tábor nad Lomnicí nad Popelkou. Chata ani rozhledna bohužel není v provozu a trasa klesá přes Chlum do Ploužnice, kde překoná frekventovanou silnici a železniční trať. Naše trasa pokračuje přes Žďár k výletní restauraci Klepanda. Odtud pod zříceninami mohutného středověkého hradu Kumburku přes Brdo do Nové Paky, kde je možné navštívit atraktivní Klenotnici drahých kamenů. Trasa pokračuje na Podzvičinsku přes Přibyslav a Radkyni po vyhlídkové silničce do Pecky. Prochází městem pod mohutným hradem Kryštofa Haranta. Stoupá nad město a pokračuje do Kalu s příklady krásné lidové architektury. Pokračuje kolem mohutného hradiště nádherným údolím horního toku říčky Bystřice. Pod památníkem spisovatele K. V. Raise trasa odbočí vlevo do Borku a přes Podemládí pozvolna vystoupá na mohutný masiv Zvičiny. V osadě odbočuje lesní silnička, která vede severním úpatím Zvičiny ke Zvičinským lázním a naše trasa pokračuje přes Bílou Třemešnou (místem pobytu Jana Ámose Komenského) k přehradě na Labi, kde naváže na Polabskou cyklotrasu č. 24. Z osady Zvičina doporučujeme vyjet na vrchol, kde je Raisova turistická chata, kostelík sv. Jana Nepomuckého a několik telekomunikačních věží. Severní svah Zvičiny poskytuje nejkrásnější pohled na Krkonoše a východní svah pohled na město Dvůr Králové nad Labem, Broumovské mezihoří a Orlické hory.

Popisovaná  cyklotrasa  je spojnicí mezi cyklotrasou č. 14, která vede kolem Liberce a Polabskou cyklotrasou č. 24. Je jedinečnou přirozenou vyhlídkovou trasou, která má své opodstatnění v geologickém a geomorfologickém vývoji naší vlasti. Bohužel nikdo ji zatím nevytipoval a nedal ji nadřazené označení. Živelný vznik cyklotras vyznačených silničním i pásovým značením způsobil zahrnutí jejích úseků do mnoha místních tras. To je také důvod, který uvádí hlavní značkář KČT Mgr. Karel Markvart, jako argument k tomu, že trasa není vhodná pro jednotné označení trojciferným číslem. Trasu neuznává ani cykloznačkař sdružení Podzvičinsko, ing. Karel Raich. Přesto se domníváme, že trasa má svůj smysl a myšlenku a stálo by za to vydat o ni alespoň nějaký informační materiál, který by mohl být zárodkem budoucího produktu. 

CYKLOZNAČENÍ V OKOLNÍCH REGIONECH 

Na popisovaném území nebylo dosud provedeno žádné značení cyklotras. První cykloznačení proběhlo v sousední oblasti centrálního Českého ráje, kde se značilo v roce 1998. Vzniklo pásové značení podle metodiky KČT. Nejblíže k projektovanému značení je červená značka č. 4006 (Turnov - Kozákov - Tábor - Klepanda) a modrá cyklotrasa č. 4008 (Turnov - Vzdychánek - Malá Skála). Značení provedl jeden z autorů tohoto projektu - cykloznačkař KČT Jan Petera. Další značení vznikalo postupně na Liberecku, Jablonecku a Českodubsku péčí ACR Český sever, kde se cykloznačením zabývá pan Miroslav Těšina.  Jeho péčí byla vyznačen i první úsek silničního značení na cyklotrase č. 14 mezi Pleskotským mlýnem, Vyskeří, Turnovem, Sychrovem a Českým Dubem. K vyznačení došlo na jaře 2001. V tomtéž roce začala vznikat i hustá síť silničního značení na území mikroregionu Jizera, které zatím nenavazuje na sousední území. Další značení vzniká v Jizerských horách, kde vznikají cyklotrasy v pramenné oblasti řeky Jizery. Byl vyznačen i úsek hlavní trasy č. 22. Tato trasa zatím nebyla dořešena v  úseku křižovatka Na mýtě, Rokytnice nad Jizerou, Jilemnice, Vrchlabí. V roce 2001 začala vznikat i hustá síť cyklotras na Podzvičinsku, kde je hlavním cykloznačkařem pan ing. Karel Raich ze Dvora Králové nad Labem. V našich projektech navazují trasy z Horního Pojizeří na trasy z Podzvičínska hlavně v Nové Pace. Silniční značení na okrese Jičín zatím nebylo realizováno.

Tento text jsme našli kdesi na internetu, ale už nevíme kde, nicméně odkaz na webové stránky, ze kterých jsme toto ukořistili by měl být v Rozcestníku…