Podle Ladislava Šourka v časopise Od Ještěda k Troskám, 3-4/1999, 5-6/1999 a 1-2/2000, upravil František Mlejnek st.
Antonín Profous v knize „Místní jména v Čechách“ mj. např. píše:
„...1543 (1514) postoupil Skal zámku...v Zásadie vsi, mlýn pod Chlumkem,...1543 (1517) na Skalách, ...w Zasady ves...w Wesczy ves.“ Tyto vsi koupil v roce 1543 Zikmund Smiřický. Citujeme dále: „1615 ... statek skalský....Koberow a Hamssteyn...Zásadka.“
Podle Ladislava Šourka v časopise Od Ještěda k Troskám, č.3-4/1999, 5-6/1999 a 1-2/2000, upravil František Mlejnek st.
Nejstarší údaje o mlýnu pod Radostnou je opět z článku „Panství Hrubá Skála 1514“, kde jej J. V. Šimák uvádí v souvislosti se zaniklou vsí „Zásadím“. Citujeme:
„Zásadí na Kozákově, veskrze zašlé, již neobnoveno se zřetelem k tomu, že leželo v sousedství Prackova a mělo mlýniště, nelze ho hledati jinde, než u někdejšího mlýna pod Radostnou“.
Nejvýchodněji jsou v oblasti Českého ráje položeny Prachovské skály. Nezapomenutelné skalní město vzniklo jako pozůstatek pískovcové plošiny, rozčleněné stržemi a roklemi s převahou štíhlých věží a pilířů, s naápadnými vertikálními spárami a kouty s množstvím skalních ostrohů. Patří k návštěvnicky atraktivním oblastem především dík husté síti značených turistických cest s četnými vyhlídkami, které odkryjí interiér skalních měst. K nejvyhledávanějším místům patří „Americká sluj“, jedinečná „Císařská chodba“, a především „Vyhlídka Českého ráje“ s pohledem na skalní věže Prachovskou jehlu a Prachovskou čapku. K Prachovským skalám patří na jejich severozápadním okraji ve skále vytesaný pozoruhodný hrad Pařez.
Perlou Českého ráje je Maloskalsko. Výrazný Vranovský hřeben a Suché skály jsou pozůstatkem obrovské kry, kterou alpsko-karpatské vrásnění vyzdviholo a postavilo do kolmé polohy. Úzký skalní masiv na pravém břehu Jizery byl ve středověku využit jako základ obranných hradů Vranov a Frýdštejn. Vyhlídka nad Jizerou poskytuje neopakovatelný panoramatický pohled na meandr Jizery v místech, kde voda prorazila skalní kru. Nad osadou Záborčí najdeme skupinu skal s pozůstatky skalního hradiště, zvanou maloskalská Drábovna.
Dominantou celého kraje a předělem mezi Podkrkonoším a Českým rájem je tajemná hora Kozákov. Na jejím vrcholu stojí rozhledna, umožňující kruhový výhled od Krkonoš přes Český ráj k Ještědskému hřebenu a Jizerským horám.
Hluboký zářez Kozákovské Drábovny a Měsíčního údolí je po obou stranách lemován pískovcovými výchozy s typickými tektonickými žebry. U úpatí Kozákova přechází do kaňonovitého údolí. Zde v „Babí“ a „Kudrnáčově peci“ prokazatelně našli první úkryt lidé již v pravěku. Nelze opomenout ani návštěvu „Radostné studánky“, „Votrubcova lomu“ a expozici drahých kamenů.
Do oblasti Klokočských skal, na které plynule navazují Betlémské skály, můžeme vstoupit kolem romantického hradu Rotštejn nebo unikátními Klokočskými průchody. Mohutné skalní bloky, z nichž vystupuje jen několik osamocených věží, dávají nahlédnout na způsob ukládání hornin na dně křídového moře. Geologickou pozoruhodností těchto skal je soustředění většiny geomorfologických tvarů známých z pískovců na území cca 3 km čtverečních. Zdejší pseudokrasová jeskyně Postojná poskytla útočiště prvním lovcům v Horním Pojizeří.
Přepsáno z informačního materiálu vydaného Městem Turnov za finanční podpory měst a obcí Českého ráje. Realizace projektu byla umožněna díky grantu ČCCR za přispění MMR ČR. Informační leták vyšel v nakladatelství Jakoubě, roku 2002.