Zajímavosti
Skalní města v Českém ráji - Hruboskalsko
K nejznámějším skalním městům patří nepochybně Hruboskalské skalní město, které je charakteristické impozantními věžemi dosahujících výšky až 55 m a strmými kaňony, vedoucími z okrajových skalisek do hlubokých romantických údolí. Putujeme-li Hruboskalskem, máme možnost postupně – od vyhlídky k vyhlídce – nahlédnout do nitra skalních měst, můžeme procházet značenými cestami v těsné blízkosti skalních velikánů, které tak přitahují horolezce. K nejvyhledávanějším místům patří „Mariánská vyhlídka“, vyhlídka „U Lvíčka“ a „Janova vyhlídka“. Jednotlivá skalní uskupení a útvary si lidé pojmenovali a váže se k nim řada pověstí a příběhů. Můžeme projít kolem Čertovy ruky, Kapelníka, Majáku, Sahary, Dračích skal nebo se protáhnout 65 metrovou „Myší dírou“…
Skalní města v Českém ráji - Drábské světničky a Příhrazské skály
Na jihozápadě jsou jednou z nejvyhledávanějších oblastí Drábské světničky. Spolu s Příhrazskými skalami patří k tzv. Žehrovické tektonické kře, z níž vystupuje čedičový vrchol Mužského. Dominantní je zde skalní defilé s četnými soutěskami a komíny, které oddělují jednotlivé skalní bloky. Samostatné – soliterní věže jsou ojedinělé, k nejznámějším patří „Kočka“, „bohatýr“ či „Minaret“. Bezesporu unikátním útvarem je „Kobyla“, vyhledávaná především horolezci. Pozornost zaslouží i drobnější masiv „Sokolka“, nebo tzv. stolová hora „Křinecká skála“. Názornou ukázkou deformace lesního porostu po sesuvu půdy je Šavlový les. Milovníkům historie se nabízí návštěva zřícenin hradu Valečova a blízkého města Mnichova Hradiště s barokním zámkem.
Skalní města v Českém ráji - úvod
Český ráj – pojem, který vyvolává představu mohutných pískovcových věží a skalních bloků, vytvářejících skupiny s příléhavým názvem skalní města. Jejich původ musíme hledat hluboko v geologické minulosti naší planety, v době před 70 až 100 miliony lety, kdy tvrdý podklad Severočeské tabule zalilo subtropické moře. Ze sedimentů, po miliony let usazovaných na jeho dně, vznikla křídová tabule, kterou ve třetihorách rozrušily tektonické pohyby. Klimatické podmínky a eroze postupně vymodelovaly skalní města do podoby, ve které je známe. V roce 1955 byla na tomto území vyhlášena „Chráněná krajinná oblast Český ráj“.
Přijeďte strávit neopakovatelnou dovolenou do kouzelného a jedinečného kraje se jménem „Český ráj“, do kraje skalních měst, hradů, zámků, bájí, do kraje pověstí… Těšíme se na Vás!
Zajímavosti z Loktušské kroniky - 11
Připraveno podle Kroniky obce Loktuše - připravil František Mlejnek st.
8. 5. 1945
V poledne svrhlo neznámé letadlo pumu na nádraží.
9. 5. 1945
První den světového míru - na Pyrámu byl odzbrojen první německý voják. Na turnovském náměstí se zvětšují hloučky lidí. Dopoledne byli voláni všichni čeští důstojníci, kteří šli později převzít kasárna a odzbrojit německou posádku. Kolem Pyrámu táhly kolony německých vojsk, které zde byly odzbrojovány.
Zajímavosti z Loktušské kroniky - 10
Připraveno podle Kroniky obce Loktuše - připravil František Mlejnek st.
Dne 10. května 1945 se na turnovském náměstí konala veliká manifestace na oslavu našeho osvobození a na oslavu konce druhé světové války. Ještě snad nikdy se tady nesešlo najednou tolik lidí, jako tentokrát. Z balkonu radnice promluvili k obyvatelům Turnova a okolí: I. N. Sazov, podplukovník Rudé armády, Jaroslav Petera, předseda ONV v Turnově, Pavel Glos, I. místopředseda ONV v Turnově.
I během této manifestace, která začala ve 20 hodin večer, projížděly městem kolony vojsk Rudé armády, nadšeně pozdravovány rozjásanými davy. Ženy a dívky přišly sem v pestrých národních krojích, muži v nejrůznějších uniformách (Sokol, hasiči, skauti, vojáci, policie, četnictvo atd.). Celé Turnovsko pozdravilo nabytou svobodu!
Turnov jsme považovali vždycky za „naše“ město, kam Podkozákovsko nejvíce inklinovalo. Proto jako kronikář považuji za svou povinnost zapsat sem do této „Knihy vzpomínek“ i některé údaje o tom, jak květnové revoluční dny roku pětačtyřicátého probíhaly v „našem“ městě Turnově.
30. 4. 1945
V neděli 30. dubna 1945 kolovaly už po městě zprávy o kapitulaci Německa. Do místních německých lazaretů byli neustále přiváženi noví ranění.
1. 5. 1945
V pondělí 1. května vyměňovalo si mnoho lidí na poště a v bankách německé peníze za naše koruny (pod dojmem událostí). Někteří obchodníci již nechtěli německé peníze přijímat. 1. května večer oznámil říšský rozhlas smrt Adolfa Hitlera.
2. 5. 1945
V noci na 2. května byl na náměstí před budovou spořitelny zapálen symbol německé moci (veliká dřevěná orlice, zv. „můra“).
3. 5. 1945
Ve městě je rušno. Na ulicích se tvoří hloučky občanů, kteří živě rokují o posledních událostech. Po 3. hod. odpoledne obsadila německá pohotovost náměstí a pro výstrahu několikrát vystřelila. Důstojníci s kulomety byli v sirotčinci. Německá pohotovost několikrát vyklidila náměstí. Německé stráže hlídkovaly po celou noc a do spořitelny dali kulomet a k lékárně protipancéřové dělo.
4. 5. 1945
Napětí ve městě trvá. Stráže prohlížejí vozidla a mnoho jich zabraly pro svou potřebu.
5. 5. 1945
Obchodníci začali strhávat nebo zamazávat německé nápisy a firmy. Asi o půl 9. hod. sundávali německou firmu na spořitelně. Několik mužů při tom vytrhlo pušku německému vojínovi u vchodu do spořitelny. Druhý voják kladl částečný odpor, velitel stráže použil potom střelné zbraně. Při další střelbě byl zastřelen jako první oběť zelinář Antonín Rous. Těžce zraněn byl zaměstnanec Nemocenské pojišťovny Bubeník a zelinář Josef Dědek, který zranění podlehl. Po této události bylo náměstí a přilehlé ulice vyklizeny.
U nádraží a u mostů přes Jizeru vypukly potyčky mezi našimi partyzány a německou armádou, hlavně pak s oddíly SS, které byly v pancéřovém vlaku na nádraží. U hotelu „Modrá hvězda“ se rozpoutal boj, ve kterém padl jeden Němec. Před ozbrojenou přesilou museli naši ustoupit do cihelny. Němci používali pancéřových pěstí. U plotu vilky na cestě k Vesecku padl železničář František Toušek.
Naši se pak stáhli do Bartoňovy továrny. Zde v boji padl Václav Froňk z Daliměřic. V pozdějších bojích padlo ještě několik našich mužů, ale též značné množství Němců. Během bojů začali lidé po městě vyvěšovat čsl. vlajky. Kolem poledne střelba ustala a bylo vyhlášeno příměří do 6 hodin navečer. To již bylo město plné praporů. Občané chodili ozdobeni trikolórami. V půl druhé odpoledne měli projevy na turnovském náměstí: ing. Ladislav Hašlar, rada Čestmír Zíta, německý major Danko a předseda MNV Jan Škopán. Všichni nabádali ke klidu. Večer začala směrem od nádraží opět přestřelka.
6. 5. 1945
V neděli 6. května od rána - ač pršelo -na náměstí bylo velmi rušno. Byl zadržen transport aut Červeného kříže s raněnými. Při prohlídce v lazaretě bylo nalezeno mnoho zbraní. I zranění ve slamnících měli množství ručních granátů. Ve 4 hod. odpoledne promluvil k občanům z radničního balkonu člen ONV Pavel Glos a čsl. major Zábrodský.
K večeru Němci zadrželi u kasáren několik českých lidí a vzali je do kasáren jako rukojmí. Po šesté hodině se na Turnovem objevilo letadlo, které ostřelovalo nádraží. Kolem 8. hod. večer se k Turnovu přiblížily silné jednotky německých pancéřů od Jičína. Na Kamenci začaly střílet po našich lidech. Zastřelena tu byla nejstarší dcerka Gregora Komára, B. Žítková a její syn a Františka Matiášová. Střelbou vyhořely v Durychově dvě selské usedlosti.
7. 5. 1945
V noci na 7. května byli Němci i jejich ranění naloženi na nákladní auta a autobusy a nastal jejich neslavný odchod z města. V lazaretě v dívčí škole spálili na dvoře vše, co už nemohli s sebou pobrat. Jako upomínku zanechali po sobě ve sklepě dva pytle amputovaných nohou a rukou.