Zajímavosti
I. ročník Smrčské Šlapky - POKYNY
Ta se koná ve středu 5. července 2006 - start v 10 hodin. Zatím je přihlášeno víc jak 50 účastníků. Příjem přihlášek do závodu ale skončil! (Vyvěšené to tu bylo dost dlouho :) Je to prý z důvodu objednávky trikotů. Trasa by ale měla z Podháje pokračovat do Smrčí, tak že se zřejmě vyhne Šipečině. Po závodu naleznete na www.PRACKOV.com kompletní fotoreportáž a zprávu z cesty! Toť instrukce od Karla Kněborta ze Smrčí. Ještě jednou telefony na část pořadatelstva: František Vele: 603 845 971, Miloš Haken: 603 220 159, Tomáš Vodháněl: 604 130 230, Martin Vodháněl: 603 924 713, Luděk Kunc: 777 940 723 Josef Janus: 736 122 726 a na ostatní nemám číslo. PS: Kliknete-li na "více informací" a chvilku počkáte, načte se Vám obrázek s trasou a fotografie prvních smrčských šlapek. Dále tam najdete ke stažení pokyny ve formátu PDF. Stačí kliknout a automaticky se Vám soubor integrovaně otevře v prohlížeči či co :)
Víkendový motofejeton
Konečně slunce na obloze, ta je šmolkově modrá, jen tu a tam mráček umocňuje atmosféru léta. Od středy přemýšlím, co že to svoji manželce, které důvěrně říkám „Myška“, řeknu na její víkendový program. Celý týden pracuji a tak máme dohodu, že se ji budu věnovat alespoň v sobotu a v neděli. Teď vymetená obloha, pérák, kterému důvěrně říkám „Dakota“, stojí v garáži a těší se na vyvenčení... (klikni na více info pro pokračování článku)
Nenápadně sonduji co má Myška za plány, kličkuji sem tam, až konečně získám svolení ke krátké projížďce. Huráááá, po obědě vyrážím. Dakota spokojeně brublá, krajina kolem ubíhá, jedu na Hodkovice, klopím zatáčky přes Záskalí, vykláním koleno abych nedřel stupačkami, zdravím se s obdobně postiženými jako jsem já, to může chápat jen ten, kdo tohle už zažil. Když už jsem v „Libáku“, tak přes Ještěd, Hamr na Jezeře a už vůbec nemyslím na krátkou projížďku, drndím přes vesničky, koukám na chaloupky, posečené louky a sedím na mašině, že ani páv se tak nenatřásá před pávicí. Domů přijíždím na televizní noviny a to máme domluveno, že v tento čas mě žena nesmí rušit. No a po novinách je vlastně už ráda, že jsem už zase doma. (Určitě měla připravenou řeč). Moje radost a nadšení z výletu ji strhává do jiné nálady.
Neděle a zase tak krásně. Dopoledne jedu s Myškou na kolo, kde pilně musím poslouchat přednášku o tom jak neděli strávíme spolu, abych si nemyslel, že zas frnknu na motorku. Ještě nemám plán jak vykličkuji, ale táhne mě to fest. Nedělní oběd za námi, pohodička, káva se podává a já nechtíc drknu kolenem o nohu stolu, káva již dělá na ubruse skvrnu a mě v zápětí z toho nerváku padá kus naukového dortu, dílo dokonáno. Myška místo klidného popíjení kávičky, likviduje mnou způsobené škody. A to ji stále říkám ať si pamatuje, že manžel nemusí být užitečný, že ji musí stačit když neškodí. A teď to takhle všechno poruším, na svou omluvu však musím říci, že ne úmyslně. Nyní si uvědomuje, že v sobotu, když jsem si někde drndil na motorce, že ji bylo lépe a tak už mě nic nebrání osedlat a vyrazit. Po krátké projížďce mě to táhne domů ke své Myšce i když slunce ještě pálí.
/Jindřich Drahoňovský/
Nouzov u Semil - nejnižší rozhledna dle Járy Cimrmana
Vážení návštěvníci tohoto místa, chtěli bychom Vás tímto přivítat na nejnižší rozhledně světa...
Architektem a otcem nápadu o vybudování tohoto díla je největší z Čechů Jára Cimrman. Není proto divem, že jsme tuto rozhlednu vybudovali právě zde. Nacházíme se totiž v kraji kde se J.C. dlouhou dobu zdržoval. Například již v roce 1902 byl na jeho popud sdružením rodičů a přátel školy vybudován na náměstí ve Vysokém nad Jizerou obrovský sněhulák.
Podkrkonošská zabíjačka, někdy v netradičním hávu...
Podkrkonošská zabíjačka aneb tradiční prackovské prase... Každý rok, když babča sezná, že pašík, jektající v chlívku je již dostatečně vypasen, zavoláme řezníka – pana Cvrčka z Kadeřavce, tradičního to prasobijce, aby vepře v míru skolil. Postupem času jsme již tak zpohodlněli, že se vepřík pouze zamorduje a naporcuje. Jitrnice neděláme. Možná proto, že já ani brácha je nejíme a je s tím moc práce. Kdoví, o to se zase tak nějak nestarám.
Prackovský krvdlik... aneb nechte si "chutnat"... :)
Receptář pro hospodyňáky a hospodyňky z cyklu „Neposedné chutě“ - „PRACKOVSKÝ KVRDLIK“ (ostrý konkurent „Prima Vařečky)... Obyvateli Prackova prověřený a doporučovaný recept číslo 1. Prackovský Boršč
A co že všechno na tuhle machlu potřebujeme? Zase tak moc toho není. Skočíme si do sklepa pro 2 velké brambory, které omyjeme čistou vodou a oloupíme (nebo oškrábeme, jak kdo chce…) a nakrájíme na tvar pravidelného geometrického tělesa – krychličky, cca na 1,5 x 1,5 cm. Pokud už máme tento náročný úkon za sebou, vhodíme brambory, které jsou plné vitamínů, protože rostly na prackovských svazích, rovnou do předem nachystaného hrnce s vodou. Předpokládá se, že hrnec stojí na funkční, aktivované plotně. Ingrediencí číslo 2 je bílé kysané zelí, které taktéž vložíme v množství rozumném do hrnce s vodou a s brambory...