Turistika
Na kole - Podkozákovskem
Doporučená trasa z Kozákova přes Malou Skálu a Rotštejn do Turnova
Trasa č. 1
Kozákov – chata – červená a modrá cyklotrasa – Smrčí (zadní) - (5 km) – modrá cyklotrasa – Koberovy (8 km) – modrá cyklotrasa – Vrát (9 km) – modrá cyklotrasa – Malá Skála (13 km) – neznačeno, odbočit před železničním přejezdem vlevo na silnici směr Rakousy – Dolní Zbirohy, Nad Tunelem (15 km) – červená cyklotrasa – Zbirohy, odbočka k hradu (16 km) – červená cyklotrasa – Besedice (18,5 km) – zelená cyklotrasa – Loučky (20 km) – zelená cyklotrasa – Klokočí (22 km) – zelená cyklotrasa – Rotštejn (23 km) – hrad – zelená cyklotrasa – Na Špici (23,5 km) – zelená cyklotrasa – Dubecko, odbočka k rozhledně (25 km) – zelená cyklotrasa – Kvítkovice (26 km) – zelená cyklotrasa – Sekerkovy Loučky (27,5 km) – modrá cyklotrasa – Podchlomecký mlýn (31 km) – modrá cyklotrasa – Turnov, náměstí (33 km).
Na kole - Z Ještědu do Dvora Králové
Ještěd - Kopanina - Malá Skála - Kozákov - Tábor - Klepanda - Kumburk - Nová Paka - Pecka - Zvičina - Dvůr Králové
Na okraji České křídové tabule vznikla geologická porucha při třetihorním vrásnění. Tento lužický zlom má sudetský směr a jeho vrcholových partií jsou jedinečné výhledy na pohraniční hory (Jizerské hory, Krkonoše i Orlické hory) i do vnitrozemí (Česká křídová tabule s čedičovými vrchy, Lužické hory, Český ráj, Jičínská pahorkatina).
Na kole - Hruboskalsko
Doporučený okruh z Turnova na hrad Trosky
Okruh
Turnov, zastávka ČD – červená a bílá cyklotrasa – Sedmihorky (6 km) – modrá cyklotrasa – Doubravice (8 km) – modrá cyklotrasa – Borek pod Troskami (10,5 km) – modrá cyklotrasa – odbočka na hrad Trosky (14 km) – modrá cyklotrasa – Troskovice (14,5 km) – modrá cyklotrasa – Želejov (17 km) – modrá cyklotrasa – Věžák (18,5 km) – modrá cyklotrasa – Pleskotský mlýn (20 km) – cyklotrasa č. 14 – Vyskeř (23,5 km) – cyklotrasa č. 14 – Kacanovy (27 km) – cyklotrasa č. 14 a modrá cyklotrasa – Turnov, zastávka ČD (31 km)
Turistické zajímavosti:
Hrubá Skála
Zámek, původně hrad ze 14. stol. postavený na mohutných pískovcových skalách. Patřil Valdštejnům. V 16. století za Smiřických byl hrad přestavěn na renesanční zámek a později byl barokně upravován. Romantickou podobu získal novogotickou přestavbou za pánů z Aehrentálu v polovině 19. století. Po roce 1948 sloužil jako zotavovna. Dnes je v zámku hotel a restaurace. Široké veřejnosti je přístupné nádvoří a vyhlídková věž. Na prostranství před zámkem je pseudogotický kostel sv. Josefa z r. 1812.
Hruboskalsko
Přírodní rezervace se skalním městem (nazývaným horolezci Skalák). Pro Hruboskalské skalní město jsou charakteristické impozantní skalní věže dosahující výšky až 55 m. Nachází se zde četné vyhlídky, skalní rozsedliny a velké bohatství tvarů zvětrávání skal. Dělí se na Dračí skály a Zámeckou rokli, Kapelníka, Maják a Údolíčka.
Jirošův (Kopicův) statek
Jedna z nejznámějších staveb lidové architektury v Českém ráji. Stavba je doplněna nádhernou lidovou plastikou sv. Jiří z roku 1817 a mnoha skalními reliéfy lidového umělce, sochaře – samouka Vojtěcha Kopice.
Pekařova brána
Brána vytesaná pro průchod silnice skalou mezi Vyskří a Pleskotským mlýnem.
Podtrosecká údolí
Kaňonovitá údolí lemovaná pískovci s osmi dochovanými rybníky (Rokytňák, Hrudka, Vidlák, Krčák, Věžák, Dolský, Nebák a Podsemínský rybník). Podtrosecké rybníky jsou příkladem přetváření krajiny člověkem. Z údolních niv a mokřadel byla v 16. století vybudována soustava rybníků. Vzniklý rybničný systém umožňoval hospodářské využití území a vytvořil i zajímavou esteticky a ekologicky vyváženou krajinu. Vyskytují se zde zajímavá společenstva mokřadních rostlin a vodního ptactva. Jedná se o území mimořádné krajinářské i přírodovědné hodnoty.
Sedmihorky
původně vodoléčebné a klimatické lázně založené majitelem panství. A. Lexou z Aehrentálu a lomnickým lékařem A. Šlechtou. Otevřeny byly v roce 1842. V sedmdesátých letech se sem sjížděla společnost v čele s Janem Nerudou, která zavedla pojem Český ráj. Busta A. Šlechty od J. Myslbeka.
Trosky
Zřícenina hradu, který postavil na dvou vypreparovaných věžích čedičového suku Čeněk z Vatenberka v letech 1380 – 90. Hrad zpustl za třicetileté války. Vyšší věž se nazývá Panna (59 m) a nižší Baba (49 m). Jedna z pověstí, která vysvětluje tato pojmenování věží pochází ze začátku 15. století, kdy hrad vlastnili páni z Bergova. Tehdy prý na hradě sídlila stará Bergovna, která vyznávala husitskou víru, a její vnučka, katolička. Pověst vypráví, že stará Bergovna sídlila v nižší věži a její vnučka ve věži vyšší. Nesnášely se a velmi často se hlasitě hádaly, až to bylo slyšet v podhradí. Lidé potom začali věže nazývat Baba a Panna. Nyní lze vystoupit na vyhlídkovou věž z 19. století a po schodišti i na věž Babu. Trosky poskytují nádherný rozhled na Český ráj. dominanta a jeden ze symbolů Českého ráje.
Valdštejn
Původně rodový hrad pánů z Valdštejna založený koncem 13. století na třech pískovcových skalách. Zpustl po požáru koncem 16. stol. Po stavovském povstání získal panství Albrecht z Valdštejna. Valdštejnové vybudovali na hradě počátkem 18. století barokní kapli sv. Jana Nepomuckého a unikátní sochařskou výzdobu mostů. Sv. Jan Křtitel na obraze na prvém nádvoří má mít podobu K. H. Máchy. V nově opraveném klasicistním hostinci pobýval hudební skladatel J. B. Foerster. Zříceniny původního hradu jsou doplněny romantickými dostavbami a malbami z 19. stol. Valdštejn je v majetku města Turnov.
Věžický rybník (Věžák)
Rybník s rozlohou 6 ha, který svou scenérií patří k nejkrásnějším v Českém ráji. Skály, zrcadlící se na hladině rybníka, často inspirovaly filmaře k natáčení romantických scén. V létě se dá v rybníku i vykoupat. Nedaleko hráze je silný pramen Prdlavka, který patří k nejproslavenějším v Českém ráji. Dokonce se v minulosti věřilo v jeho léčivé účinky.
Vyskeř
Obec pod výrazným čedičovým vrchem s kaplí sv. Anny a křížovou cestou. Rozhled. Novorománský kostel na místě původního gotického. Dřevěná osmiboká zvonice z roku 1750 (přístupná).
Přepsáno z informačního létáku vydaného Městem Turnovem (Odbor cestovního ruchu).
Na kole - Horní Pojizeří
Doporučený okruh ze Semil
Okruh č. 1
Semily, náměstí – cyklotrasa č. 4176 – Bačov (5 km) – červená cyklotrasa – Kozákov, chata (7 km) – červená cyklotrasa – křižovatka před Záhořím (10 km) – modrá cyklotrasa – Záhoří (10,5 km) – modrá cyklotrasa – Koberovy (16 km) – cyklotrasa č. 4170 – Železný Brod (19 km) – cyklotrasa č. 4170 – Podspálov (22,5 km) – cyklotrasa č. 4170 – Podbozkov, odbočka k Bozkovským jeskyním (26,5 km) – cyklotrasa č. 4174 – Bozkovské jeskyně, parkoviště (3 km) – cyklotrasa č. 4170 – Sejkorská kaplička (28,5 km) – cyklotrasa č. 4170 – Semily, náměstí (34,5 km).
Tip na výlet s návštěvou hory Kozákov (Horní Pojizeří)
Semily - Komárov - Kozákov - Záhoří - Krkavčí skála - Semily, 16 km
Od rozcestníku na semilském náměstí se můžeme pustit po žluté značce silnicí do Chuchelny, dále polní cestou do Komárova a po ní vyjdeme až na Kozákov.
My se ale z křižovatky turistických značek vydáme po zelené značce a za železničním přejezdem odbočíme doleva. Vystoupáme až k lavičce Na Rovném, odkud je krásný výhled do krajiny a kde si můžeme po trochu náročnějším výstupu odpočinout. Po krátkém asfaltovém úseku, kdy sejdeme k Palučinskému potoku, pokračujeme jeho údolím až na Komárov, kde se sbíhá více turistických cest. Pokračujeme stále po zelené, která nás zhruba po jednom kilometru dovede až na vrchol Kozákova.