Tuto citaci si zapamatujeme, protože se k Zásadí ještě vrátíme a pokusíme se vypátrat, kde vlastně bylo.

Nejprve ale ještě navštívíme vesničku Jichostřeby, která také dávno zanikla, ale při našem putování ji máme zatím blíže... J. V. Šimák o ní píše:

„Jichostřeby (původně Júchostřebí) připadají na některá stavení mezi Dubeckem a Chutnovkou.“ Při veškeré veliké úctě k prof. Dr. J. V. Šimákovi lze se domnívat, že se u obou těchto zaniklých vsí pravděpodobně mýlí.

V knize Antonína Profouse „Místní jména v Čechách“ se uvádí: „Jichostřeby - někdejší ves u Loktuše (snad nynější Pustina), 1325 Zdeslaus de Juchosirp et de Zabirdowicz. 1543 (1514) postoupil Rotsstaynu zámku Pustého, w Dubeczku vsi celé, w Gichostrzebech dvoruov kmetcích.

Toto složené slovo se skládá ze stč.júcha, jícha a dějového jména od slovesa „střebati“ = srkati, chlastati. Jichostřeby tedy znamenalo ves jichostřebů, tj. lidí, kteří jíchu (polévku, omáčku) srkali nebo chlastali.“

Tyto údaje je možno ještě doplnit z článečku J. Podobského o zaniklých vsích na Kozákově (pravděpodobně v Pojizerských listech), kde autor píše:

„Ves se posledně jmenuje ještě v roce 1622, v berní rule z roku 1654 ale už o ní není ani zmínka. Zanikla tedy tato ves někdy před rokem1653, tedy ve válce třicetileté.“

Údaje o umístění vesnice potvrzuje i místní lidové podání, podle kterého se vesnička Jichostřeby rozkládala od křižovatky „U kříže“ pod Lestkovem, Lestkovem nahoru k tzv. „Pustině“. Po Bílé hoře, kdy mnoho obyvatel pro víru odešlo do Polska, ves zanikla a začalo se tady říkat „ves pustá - Pustina“. Tento názor vyslovil např. pan Josef Mlejnek z Loktuš čp. 1.

Pan Jan Kudrnáč z Kozákova čp. 2 situuje vesničku ještě přesněji do míst, kde se dnes říká „Halušina“, tj. do horní části dnešních Loktuš směrem k Pustině. Je to zhruba tam, kde jsou dnes loktušská popisná čísla: 19 (Čepelíkovi, později Vávrovi, dnes  ??, čp. 29 Vidunovi, později Bakešovi, dnes ??, a čp. 32 Koucký, dnes (2000) rodina  ???.

Jichostřeby tedy byly zřejmě obnoveny, i když pod jiným jménem. Jak to ale bylo s vesničkou Zásadím (Zásadou), která byla někde u Kozákova, neznámo kde?

Slovo Zásada se vyskytuje na více místech a v několika podobách: Zásada, Zásadka, Zásadí. U některých vsí se název změnil v průběhu doby. Např. Zásada u Železného Brodu se ještě v 17. století nazývala Zásadka. Podobně tomu bylo se jmény dvou Zásad u Mnichova Hradiště, kde se tento tvar rovněž užíval.

Stejně tak je to se Zásadou nebo Zásadím na Kozákově, kde se také užívá jméno Zásadka (snad jako malá Zásada). Pro různé badatele je zavádějící, že tyto vsi patřily nějaký čas pod jednoho majitele, ale po čase třeba každá patřila někomu jinému.A díky tomu se různé události z jejich historie všelijak promíchaly, což mnohdy zapříčinilo pěkný zmatek…