www.PRACKOV.com

Jak se dříve učívalo aneb vzpomínka ryze kantorská
přidal: Miloš (19. 2. 2006)

Vzpomínka ryze kantorská aneb: Jak se dříve učívalo...

Když jako učitel - důchodce sleduji dnešní vybavení škol, jejich modernizaci, zavedení počítačů a internetu do škol, když vidím dnešní vybavení školních kabinetů atd., nemohu se ubránit vzpomínce, v jakých školách a za jakých podmínek vyučovali naši učitelé v dobách dávno minulých. Je zajímavé dnes nahlédnout do kronik a přečíst si zprávy o tom, jak se dříve učívalo a jaké poměry vládly na školách v těch skoro už zapomenutých časech.

Před takovými stopadesáti lety nebývaly školní budovy ještě ani zdaleka pýchou obcí nebo měst. Vyučovalo se tenkrát všude, kde to jen trochu bylo možné: třeba ve staré pastoušce, ve strážním domku, ve světnici selského statku, dokonce také třeba v hospodě...

 Ve Svinčanech na Pardubicku prý jednou zdivočelý vepř prorazil prohnilou stěnu učebny a ocitl se tak rázem mezi žáky. Jinde zase školní inspektor spadl do díry u stupínku. Někde znečišťovala učebnu dokonce domácí drůbež.

 Ani kantoři na tom nebyli moc dobře. I když tenkrát pan učitel, pan farář a pan starosta - to býval na vsi někdo! Aby si učitelé přilepšili k chudému výdělku, který sestával z velké části v naturáliích, hrávali při různých příležitostech s venkovskými kapelami.

 I v těchto nuzných poměrech si však našli místo a čas na to, věnovat se žákům často ještě i po vyučování. Vedli jejich zájem k nejrůznějším koníčkům, zálibám a k praktickému životu drobného venkovského člověka. Bývalo to třeba ovocnářství a s tím spojené štěpování ovocných stromků, včelařství, chov domácího zvířectva. Namnoze to byla ale i hudba a zpěv.

 Učitelé vedli zpěvácké kroužky a učili děti hře na hudební nástroje, především na housle. Žáci poznávali historii rodného kraje, ale i celé naší vlasti. Kantoři je učili číst a milovat knihy, zřizovali knihovny, půjčovali svým žákům vlastní knihy apod. Nadané žáky učili psát rodinné  i veřejné kroniky, vedli je k zakládání rodopisů. Ty nejnadanější pak doporučovali k dalšímu studiu na tehdejších církevních školách.

 Čemupak se tehdy na školách vyučovalo? Jaké předměty žáci absolvovali? Bylo to pochopitelně především náboženství, potom čtení, sčítání a odečítání, násobení a dělení. Vrcholem tehdejší matematiky byla trojčlenka. Dále se vyučovalo krasopsaní a sloh. Přírodopis a zeměpis byly v tehdejší škole pouze okrajovou záležitostí celkové výuky.

 Základem pro nové pojetí výuky bylo vedle stavby škol v 70. a 80. letech předminulého století také zvýšení počtu tříd až na dřívějších pět tříd takzvané obecné školy.

František Mlejnek