LOKTUŠE - Z DOBY NAŠICH PŘEDKŮ - DOBY DÁVNO MINULÉ, část 1
Původní ves Lochtuš stávala prý již v dobách před válkami se Švédy. Když Švédové napadli naši zemi, vyplenili také Železný Brod a dvěma proudy táhli pak směrem na Turnov. Jeden proud se valil maloskalským údolím a druhý pak údolím podkozákovským. Ves Lochtusch byla od Švédů vypálena a vydrancována a pak teprve znovu vystavena a osídlena rodem Mlejnků z Vrabčiny, jak je o tom psáno v předcházejícím článku těchto vzpomínek.
Nejstarší veřejný nápis v kraji je v Klokočských skalách vyryté jméno „Daniel Botohradecký a Jiřík Síbr - 16O4“.
Z nálezů jsou zde známé stříbrné peníze z doby Ferdinanda II. z roku 1623, které nalezl Jan Hlubuček z Klokočí při rytí trávníku. Byly v hliněném džbánku v počtu asi 100 kusů.
V prvních dobách, ze kterých máme ještě zprávy, docházely dítky do školy z celé klokočské obce až na Hruštici (ovšem jen kdo chtěl). Později nastalo vyučování po domech. Společně se učilo ve Vesci, kde byla první škola r. 1873, která v roce 1907 vyhořela (byla celá dřevěná). Ještě téhož roku byla postavena nová škola a začalo se v ní vyučovat. Po postavení školy v Chutnovce (na Dolích), začaly děti z Lochtuš docházet tam.
V prvních dobách obce soustředil se spolkový život hlavně do Klokočí, jako centra obce, a pak také do Vesce, k nám do Lochtuš už méně. Teprve založením hasičského sboru roku 1911, hospodářského spolku, jakož i Sokola, začal i u nás kulturní a společenský ruch oživovat. Sokolská jednota byla založena zásluhou bratří Josefa Staňka z čp. 2, Bohouše Kalkusa z čp. 4 (studenta) a hostinského Josefa Kvapila ze Špice. Loktušský Sokol zakoupil v Ohrazenicích starší jeviště za 1 800 Kč a za řízení Bohouše Kalkusa byla i v Loktuších uvedena do života činnost divadelní.
Sál vedle hostince postavil hostinský Josef Kvapil (otec dnešního majitele - 1948) v roce 1920.
Podle podání našich předků býval i zdejší kraj napadán zhoubnými nemocemi. Stalo se tak např. po prusko-rakouské válce r. 1866, kdy zejména na Rotštejně a v Klokočí řádila zlá nakažlivá nemoc cholera. V kraji pod Kozákovem si vyžádala šedesát šest lidských životů. V roce 1919 vypukly v obci černé neštovice (pravé). Býval to prý žalostný pohled na vůz Červeného kříže, který denně odvážel postižené do nemocnice v Turnově.
V roce 1921 řádila v našem kraji zlá dobytčí nemoc slintavka a kulhavka, které padlo za oběť mnoho kusů hovězího dobytka. Tato nemoc řádila zde znovu v roce 1938 - 1939, kdy rovněž mnoho dobytka uhynulo.
V září r. 1905 prudká bouře a průtrž mračen zničila v noci mnoho nadějné úrody. Brambory a řepa byly vyplaveny, půda z polí smetena a mosty strhány. …