Zajímavosti

(Miloš, přidáno 28. 3. 2010)

POMOZTE ZACHRÁNIT KAPLIČKU na Prackově!


foto
Vážení spoluobčané "republiky Podkozákovské"!

Chodíme kolem ní, jezdíme okolo, víme o ní a sledujeme s lítostí, jak chátrá.
Jedná se o kapličku na Prackově, postavenou v r. 1919 (podle vesecké kroniky) panem Trakalem z Prackova z radosti nad ukončením 1. světové války.
Společnými silami to však zvládneme a kapličku zachráníme!
Máte-li zájem pomoci, kliknutím na "více informací" se dozvíte vše potřebné - včetně možnosti stažení vyzývacího dopisu a přihlášky do "OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ NA ZÁCHRANU KAPLIČKY NA PRACKOVĚ"
15. května 2010 se koná u Zdeňka Kováře v rekreačním zařízení ve Vescí - Podhájí I. valná hromada všech přihlášených členů. Začátek cca v 15:30



(Miloš, přidáno 20. 5. 2009)

XX. Sraz motocyklů ČS. výroby - jaro 2009 - krátký report

9. 5. 2009

foto
„20“… Tímto pořadovým číslem se honosil letošní, jubilejní sraz příznivců motocyklů československé výroby. Od časného rána proudily do areálu vodácké hospody „U Zrcadlové kozy“ šňůry kouřících dvoutaktních strojů a bublajících čtyřtaktů větších či menších kubatur.


(Miloš, přidáno 17. 2. 2009)

Hafo receptů na topinky aneb zkuste vařit


foto

Tak mi taky kamarádi poslali mailem - kromě jiného ohromného množství dat - nějaké recepty na topinky. Zatím jsem to nezkoušel, jelikož se nechci pouštět do žádných větší akcí. No, je ale dost dobře možné, že se ve vašich řadách najde někdo odvážnější, než jsem já a prubne to. Celý ten receptář je volně ke stažení ve formátu PDF (dneska už to ty kompijůtry uměj voteuřit) a není to soubor velký, bude se vám dobře stahovat! ... No hlavně, aby se vám taky dobře stahovaly kalhoty v případě, že se pokrm nevydaří... Hodně štěstí přeje Prackov


(Miloš, přidáno 22. 12. 2008)

PRACKOV.com na YOUTUBE.com


www.youtube.com

Nějaká ta stará videa..? Kde že jsou..? Hm... Teď už jich pár je na www.YOUTUBE.com - Radek je tam pěchuje, tak věřím, že se určitě podíváte na současnou "videoochutnávku" :-) A je jasné, že jich tam bude přibývat, jelikož - řečeno slovy klasika - "materiálu máme dost"... Pokud se tam někdo pozná, tak se snad nebude moc zlobit, že ne..?! :-)


(Miloš, přidáno 20. 5. 2008)

Přišel k nám Krakonoš z Krkonoš…


foto
Jednoho letního večera pod starým zpuchřelým igelitem, přibitým k chalupě rezavými hřeby, seděla naše partička a konverzovala nad žejdlíky piva o knihách… Večer pokojně ubíhal, slunce se již sklonilo k obzoru a konverzace nabírala na obrátkách… Když v tom..! Co se nestalo..! „Buch buch buch!“ Zarámusilo jakési březové dřevo o pískovcovou dlaždici na zápraží chalupy... (klikni na "více informací, ať se dozvíš celý příběh!)

(Miloš, přidáno 16. 5. 2008)

Jawa sraz Dolánky 2008 - malé videozáběry


srazzaholice.wz.cz
Sice ne příliš kvalitní a bez zvuku, sice velmi krátké, ale i tak na Prackov.com umístěné... Řeč je o třech krátkých němých sekvencích z digi foťáku ze srazu motocyklů "Dolánky 2008 - jaro". Jsou k dispozici po kliknutí na odkaz "více informací" zabalené ve formátu ZIP. Celková velikost je cca 18 MB...

(Miloš, přidáno 16. 5. 2008)

Článek o srazu od pořadatelů - Jawa sraz Dolánky, jaro 2008


srazzaholice.wz.cz
Zdravíme všechny motorkáře, veteránisty, jawičkáře, zetkaře,… zkrátka všechny majitele strojů československé výroby, ať již renovovaných nebo jenom každoročně oprášených, dofouknutých a po opucování svíčky a lehkém pomodlení i nakopnutých. Hlavně ale všechny ty, kteří si v sobotu 10.května udělali čas a přijeli na motosraz do Dolánek u Turnova.

(Miloš, přidáno 16. 5. 2008)

Tak jsme za to zase zatáhli..! Jawa sraz Dolánky, jaro 2008


srazzaholice.wz.cz

No jo, klasika. Dobít baterku, dolít benzín s olejem, otřít Jawku hadrem, do batůžku přibalit chleba s turisťákem, půl kila šroubků, svíčku a jít se projet Českým rájem s bandou vyznavačů starých dobrých československých motocyklů… Je to tak! Další ročník „Tradičního setkání příznivců motocyklů československé výroby“ je tady...


(Miloš, přidáno 8. 8. 2007)

Dubákova expedice Jawa 250 - Evropa 2007 - info


http://www.volny.cz/brutar

Krátká reportáž o putování jednoho Čecha a jeho kovového oře po Evropě...

Přinášíme vám aktuální informace o pohybu Dubáka (Ondry Fily) na území Evropy...

V sobotu, dne 28. 7. 2007 vyrazil Ondra již poněkolikáte na cestu Evropou... To by samo o sobě nebylo nic tak divného, kdyby nejel na stroji Jawa 250, zvaném "kývačka", z padesátých let...


(Honza, přidáno 8. 7. 2007)

Setkání rodáků a přátel 2007

23. 6. 2007

foto

23. června 2007 se ve Smrčí konalo setkání rodáků a přátel.

Na zahájení seznámil účastníky p. František Mlejnek se životem ve Smrčí v minulosti a dnes...


(Honza, přidáno 8. 7. 2007)

2. ROČNÍK SMRČSKÉ ŠLAPKY

5. 7. 2007

foto

2. smrčská šlapka se konala ve čtvrtek 5. července 2007.

I přes nepříznivé počasí se zúčastnilo 62 účastníků.


(Miloš, přidáno 11. 6. 2007)

Ty poslyš, to už je všechno pryč... Díl 1. "Děda Lojza"


foto

Děda Lojza.
 
Šimon a Kupida klapou podkovama sotva, co kopyto kopyto mine, vozka na kozlíku hází hlavou ze strany na stranu, ani snad neví kam ho koníčci vezou. Není to poprvé, koníčci cestu z hospody domů do stáje znají a nikdo nemusí práskat bičem, ani říkat hot, čehý, ou prrr, dojdou do stáje sami. Vozka klimbá spánkem opilce, v jasnějších chvílích sní o krásném silném motocyklu, který nyní sjíždí z výrobních pásů n.p. Jawa a vybavuje s nimi příslušníky VB. Je to nová Jawa 500 OHC typ 15/01, jsou to léta, kdy se dosídluje pohraničí, jsou zakládány státní statky, hospodaří se na zkonfiskované půdě od deseti k pěti...


(Miloš, přidáno 25. 4. 2007)

Rozhovor se závodníkem Jardou Volfem - o jeho Škodě 120


foto

Přinášíme Vám rozhovor s kamarádem, skromným a příjemným klukem Jardou Volfem, který je však na závodní trati nekompromisní a předvádí skvělé výkony se svojí brutálně upravenou Škodou 120 (nenechte se zmást tím, že zde uvádíme "standardní označení" - výkony rozhodně standardní nejsou! :) Nakouknutí "pod pokličku" ve formě technických detailů pro fajnšmekry je samozřejmostí. Rozklikněte si článek a kochejte se závodníkem a jeho závodním vozem, který jezdí i pod barvami www.PRACKOV.com...


(Miloš, přidáno 13. 2. 2007)

II. Motovandr – "Duše má se touhou pne"


foto

A je to tady zase. Žvejkám housku s hovězím vývarem a zajídám to dvěma okurkovými saláty. Honza temuje lebku moravským vrabcem a pořád něco vypráví a máchá při tom příborem do všech stran. Utírám si z brady okurku a nakusuji motocyklové téma. Honzovi se pojednou rozzáří zvláštní benzínový plamen v očích a začínáme spřádat další společnou nitku dvoutaktního dobrodružství…


(Miloš, přidáno 12. 2. 2007)

I. Motovandr – "Čechy krásné, Čechy mé"


foto

Standardní pracovní den roku 2006, sedím s kamarádem Honzou Kopalem v Belgičáku a cpeme do sebe oběd, vzpomínajíce na několik parádních motovyjížděk, při kterých jsme testovali moji vzkříšenou Jawu 350. Testovali proto, že jsme se před časem rozhodli, že spolu vyjedeme na starých Jawách na výlet po Čechách. Nic by tomu nebránilo, až na to, že se mi nechtělo vláčet po republice svou starou, byť spolehlivou, Jawu 250 „pérák“, ke které mám obzvláštní citový vztah…


(Miloš, přidáno 9. 2. 2007)

Lucemburské intermezzo - „Přes den kultura, večer zábava“


foto

Je ráno, asi půl deváté a s nelíčenými těžkostmi se probouzím ze sna… I když, vlastně ani nevím, jestli se mi něco zdálo… Ležím na zemi, nade mnou visí lustr, vedle mě chrápe ve spacáku (ve svým spacáku) Ondra, na druhé straně se válí Honza. Tomáš je vzhůru a zřejmě, dle cinkotu porcelánu, vaří snídani…


(Miloš, přidáno 28. 1. 2007)

SWORDKEEPER se vám představuje...


www.swordkeeper.wz.cz

Všechno to začalo někdy na podzim roku 2004, kdy jsem se rozhodoval, že bych se mohl začít učit hrát na kytaru. Bylo to asi způsobeno tím, že když jsme po škole se spolužačkou chodili popíjet krabicové víno, naše cesta vedla přes hudebniny ve skálově ulici. Spolužačka se většinou zastavovala před výlohou a řikala, že by chtěla umět hrát na kytaru. Pokaždé jsem ji řekl, ať tam nečumí a jde kalit, až jednou mi to došlo – vždyť já bych vlastně taky chtěl umět hrát na kytaru!K hraní na pořádný instrument jsem začal přemlouvat i svého spolumetloše Jirku Holána, kterému se u nich doma na seníku válela basovka...


(Miloš, přidáno 11. 12. 2006)

Motoráčkem na Kuks


foto

Je podzim roku 2006, neděle, časně ráno. Usedám do Honzova ukrajinského klenotu jménem Tavria a vyrážíme do Železného Brodu, odkud budeme vláčkem pokračovat přes Starou Paku do Kuksu. Ano. Právě začíná náš další tématický podzimní výlet za kulturou. Jedeme jenom ve třech – Tomáš, Honza a já. Míša je nemocná a tudíž zůstala doma. Ještě předtím nám ale dala vlastnoručně sestavený jízdní řád, díky kterému s přehledem využíváme služeb Českých drah.


(Miloš, přidáno 11. 12. 2006)

Jak jsem ladil veterána, aneb láska s vůní benzínu


foto

Věnováno všem těm, kteří sedlají stroje, jenž neoplývají výkonem ani rychlostí, ale které díky své dávné eleganci dokáží pohladit srdce a spojit lidi, kteří si od nich srdce pohladit nechají…


(Miloš, přidáno 30. 11. 2006)

Klíčky od auta a zavirovaný počítač...


tomovycesty.webz.cz

Je úterý večer. Halogenové světlomety neochotně prorážejí oponu podzimního mlhavého večera. Zelené světlo palubních přístrojů a podmanivá melodie Pink Floyd, linoucí se z autorádia, jsou mými jedinými průvodci na cestě zpět k domovu. V Turnově zajíždím ještě k Tomášovi, abych vyzvedl krimplovací kleště, které si půjčil od Honzy na úpravu kabelu k počítači a „dal řeč“. Renaulta zastavuji před panelákem a beru za kliku domovních dveří. Je zavřeno. Zvoním na Toma, který vzápětí leze na balkon a volá na mě, že mi hodí klíče dolů na cestu...


(admin, přidáno 11. 11. 2006)

Jak koberec našel nový domov

11. 11. 2006

foto

Vláček supí z Turnova do Železného Brodu, v nádražní restauraci v Tanvaldě na stojáka dáme za 2,40 Kčs  pivo, přesedáme na zubačku do Kořenova. Skoro celá naše parta, já jsem z nich nejmladší sotva 18, Jarda, Jirka, Červ, Jéňa, Alena, Eliška, Lilina, Blanka, Julka těm je tak o dva víc.

Je pátek odpoledne, sedíme  ve vagónku s dřevěnými lavicemi, Červ hraje na kytaru, z cestujících nikdo nevyrušuje, cesta ubíhá, venku už je tma, zima, poletuje sníh s deštěm. Z Kořenova zastávky na chaloupku to máme asi dva kiláčky pěšky, jedeme letos poprvé zkusit běžky.


(Miloš, přidáno 10. 11. 2006)

Jak jsme lezli na hrad aneb výstup na HARTENBERG


foto

Jedna malá kapitolka z „Tradičního podzimního výletu za kulturou…“

Stalo se to třetí den našeho tradičního podzimního výletu, podniknutého tentokráte do oblasti Sokolovska, které jsem měl doposud v paměti vedené pouze pod heslem „hnědouhelná pánev“. Omyl. Jedná se o krásný kraj se spoustou zajímavostí, a to nejen přírodních…


(Miloš, přidáno 30. 10. 2006)

Motorka a krmítko...

30. 10. 2006

foto

Ptačí krmítko pro ptáky na zimu a motocykl spolu nijak nesouvisí, ovšem v naší rodině tyto dvě věci mají úzkou souvislost.

Krásný, možná letos poslední podzimní den, motocykl připraven v garáži. Moje drahá polovička vaří sobotní oběd, já se kolem ní tak ochomítám, tu a tam pro něco skočím do sklepa, vynesu koš, prostě zase ze sebe dělám hodného. (Za chvíli tu už bude to krmítko).


(Miloš, přidáno 14. 7. 2006)

Napsáno o nás

14. 7. 2006

foto

Nové Pojizerky, vydání z půlky července 2006 (nové fotky z akcí na Prackově budou v nejbližších dnech postupně přibývat, Šlapky už tu jsou, ještě sem pověsíme Memoš):

1. strana: INFORMACE O SMRČSKÉ ŠLAPCE 2006

13. strana: INFORMACE O MEMORIÁLU FRANTY PÉRÁKA A LOJZY KEJVAČKY 2006:

Memoriál Franty Péráka a Lojzy Kejvačky:
 
V sobotu, dne 24. června 2006, se kolem deváté hodiny ranní na turnovském náměstí Českého ráje shromáždila doslova hrstka příznivců československých motocyklů, které na silnici spíše než respekt vzbuzují nostalgii a vzpomínky na zašlé časy…

(admin, přidáno 10. 7. 2006)

1. ROČNÍK SMRČSKÉ ŠLAPKY - VÝSLEDKY

5. 7. 2006

foto

1.Smrčská šlapka se vydařila...

Na startu bylo 62 účastníků. Vzhledem k tak velké účasti musel být tak velký peleton rozdělen na dvě skupiny. První startovala v 10h a druhá v 10:30. Jelo se dobře - počasí přálo!


(Miloš, přidáno 29. 6. 2006)

I. ročník Smrčské Šlapky - POKYNY

5. 7. 2006

foto

Ta se koná ve středu 5. července 2006 - start v 10 hodin. Zatím je přihlášeno víc jak 50 účastníků. Příjem přihlášek do závodu ale skončil! (Vyvěšené to tu bylo dost dlouho :) Je to prý z důvodu objednávky trikotů. Trasa by ale měla z Podháje  pokračovat do Smrčí, tak že se zřejmě vyhne Šipečině. Po závodu naleznete na www.PRACKOV.com kompletní fotoreportáž a zprávu z cesty! Toť instrukce od Karla Kněborta ze Smrčí. Ještě jednou telefony na část pořadatelstva: František Vele: 603 845 971, Miloš Haken: 603 220 159, Tomáš Vodháněl: 604 130 230, Martin Vodháněl: 603 924 713, Luděk Kunc: 777 940 723 Josef Janus: 736 122 726 a na ostatní nemám číslo. PS: Kliknete-li na "více informací" a chvilku počkáte, načte se Vám obrázek s trasou a fotografie prvních smrčských šlapek. Dále tam najdete ke stažení pokyny ve formátu PDF. Stačí kliknout a automaticky se Vám soubor integrovaně otevře v prohlížeči či co :)


(Miloš, přidáno 19. 6. 2006)

Víkendový motofejeton

19. 6. 2006

foto

Konečně slunce na obloze, ta je šmolkově modrá, jen tu a tam mráček umocňuje atmosféru léta. Od středy přemýšlím, co že to svoji manželce, které důvěrně říkám „Myška“, řeknu na její víkendový program. Celý týden pracuji a tak máme dohodu, že se ji budu věnovat alespoň v sobotu a v neděli. Teď vymetená obloha, pérák, kterému důvěrně říkám „Dakota“, stojí v garáži a těší se na vyvenčení... (klikni na více info pro pokračování článku)


(Miloš, přidáno 22. 2. 2006)

Nouzov u Semil - nejnižší rozhledna dle Járy Cimrmana

22. 2. 2006

foto

Vážení návštěvníci tohoto místa, chtěli bychom Vás tímto přivítat na nejnižší rozhledně světa...

Architektem a otcem nápadu o vybudování tohoto díla je největší z Čechů Jára Cimrman. Není proto divem, že jsme tuto rozhlednu vybudovali právě zde. Nacházíme se totiž v kraji kde se J.C. dlouhou dobu zdržoval. Například již v roce 1902 byl na jeho popud sdružením rodičů a přátel školy vybudován na náměstí ve Vysokém nad Jizerou obrovský sněhulák.


(Miloš, přidáno 22. 2. 2006)

Podkrkonošská zabíjačka, někdy v netradičním hávu...

22. 2. 2006

foto

Podkrkonošská zabíjačka aneb tradiční prackovské prase... Každý rok, když babča sezná, že pašík, jektající v chlívku je již dostatečně vypasen, zavoláme řezníka – pana Cvrčka z Kadeřavce, tradičního to prasobijce, aby vepře v míru skolil. Postupem času jsme již tak zpohodlněli, že se vepřík pouze zamorduje a naporcuje. Jitrnice neděláme. Možná proto, že já ani brácha je nejíme a je s tím moc práce. Kdoví, o to se zase tak nějak nestarám.


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Prackovský krvdlik... aneb nechte si "chutnat"... :)


foto

Receptář pro hospodyňáky a hospodyňky z cyklu „Neposedné chutě“ - „PRACKOVSKÝ KVRDLIK“ (ostrý konkurent „Prima Vařečky)... Obyvateli Prackova prověřený a doporučovaný recept číslo 1. Prackovský Boršč

A co že všechno na tuhle machlu potřebujeme? Zase tak moc toho není. Skočíme si do sklepa pro 2 velké brambory, které omyjeme čistou vodou a oloupíme (nebo oškrábeme, jak kdo chce…) a nakrájíme na tvar pravidelného geometrického tělesa – krychličky, cca na 1,5 x 1,5 cm. Pokud už máme tento náročný úkon za sebou, vhodíme brambory, které jsou plné vitamínů, protože rostly na prackovských svazích, rovnou do předem nachystaného hrnce s vodou. Předpokládá se, že hrnec stojí na funkční, aktivované plotně. Ingrediencí číslo 2 je bílé kysané zelí, které taktéž vložíme v množství rozumném do hrnce s vodou a s brambory...


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Obce bojují za svobodnou samosprávu a vyzývají k protestu proti zákonům

0. 0. 2004

Město Rovensko pod Troskami a obce Holenice, Ktová, Tatobity, Veselá, Žernov v Libereckém kraji, obce Dílce, Jinolice, Podůlší, Soběraz, Újezd pod Troskami, Valdice a Železnice v Královéhradeckém kraji

kontakt: Pavel Koldovský, starosta Města Rovensko pod Troskami, mobil 725 071 109, e-mail: m.u@rovensko.cz 

5.9.2004

Společná tisková zpráva obcí


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Talli - kalendář je mým vyznáním rodnému kraji...

0. 0. 2004

Kalendář je mým vyznáním rodnému kraji a místům, kde se cítím doma... Turnov - Netradiční kalendář na rok 2005 nazvaný Krajem mého srdce spatřil světlo světa 15.května. Na třinácti dokumentárních  snímcích jsou zachyceny mizející podoby našeho kraje. S autorkou kalendáře, dlouholetou redakční kolegyni Talli jsme si povídali o  věcech minulých i budoucích.


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

R35 - Rychlostní silnice napříč Českým rájem...

0. 0. 2004

Vazeni pratele,

pred rokem byla v Ujezde p. Tr. podepsana smlouva deviti, pozdeji trinacti obci Ceskeho raje proti zameru kraje protknout uzemi Ceskeho raje rychlostni silnici R35...


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Muzeum krkonošských řemesel v Poniklé


Soukromé muzeum manželů Pičmanových se nachází v horní části obce nedaleko kostela a základní školy vedle hřbitova. První expozice hospodářských strojů a zobrazení dřívějšího života v Podkrkonoší byla otevřena 12.12.1999 v původní roubené stodole. Nová část v přístavbě zahájila provoz dne 25.7.2004. Naleznete zde několik dalších řemesel, spolkovou činnost a slavné osobnosti a rodáky z Poniklé. Na své si přijdou i milovníci ručních prací, jsou zde vystaveny různé techniky zdobení textilu.


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Od Turnova ke Kozákovu


Od Turnova ke Kozákovu... Pojďte s námi na vycházku!

Chci Vás, vážení a milí, pozvat na hezkou procházku z Turnova ke Kozákovu. Vypravte se  na ni s námi, určitě nebudete litovat. Po úzké silničce projděte lesem Farářstvím na severovýchodě Turnova a vydejte se po značené stezce.

Ze silnice ve směru do Rakous a na Malou Skálu se Vám naskytne úchvatný pohled do překrásného širokého údolí, kde šumí naše řeka Jizera. Lákavá je vyhlídka ze Zdenčiny skály směrem k Ještědu a dále až za Bezděz. Uvítá Vás masiv Betlémských skal. Tady člověk neváhá a usedne na skalní výstupek, aby dosyta vychutnal všechno, co mu  příroda kolem nachystala, co kolem sebe vidí a slyší. Všude tu tepe život. V dáli se ozývá bažant, veverka skáče po větvích a sýkorka spouští krátký trylek.


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Záhadný kámen


Do základů Národního divadla v Praze byly při jeho stavbě dovezeny základní kameny z nejrůznějších částí naší vlasti. Většinou šlo o různá památná místa naší národní historie. Jedním z nejtajemnějších mezi základními kameny je zřejmě kámen z Kozákova, který však prý dnes již v základech není. Víme o něm z ojedinělých a většinou jen kusých zpráv. 

Nejstarší písemná zmínka o něm je z roku 1896, která za iniciátory daru základního kamene z Kozákova pokládá semilského rodáka Dr. Františka Ladislava Riegra a Josefa Wenziga, Smetanova libretistu, který prožíval poslední plodná léta svého života právě u nás v Turnově a zde také v roce 1876 zemřel. Samotný Kozákov se svými vzácnými kameny jej nesmírně zajímal.


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Navrhovaná rezervace Podloučky

0. 0. 2004

Navrhovaná rezervace Podloučky (Pojizerské listy, č. 41 ze dne 11. 10. 2000)

Vypravíte-li se na procházku po okolí Turnova proti toku Jizery, mohou Vás cesty zavést k Betlémskému mlýnu.. Odtud po žlutě značené turistické stezce dojdete až na Podloučky. Toto údolí malého potoka zalesněné částečně bučinami se svahy porostlými starými ovocnými stromy a mnoha vzácnými druhy rostlin vás jistě okouzlí.

V podvečer zaslechnete nebo možná i zahlédnete výra velkého a za dne krouží po nebi jestřábi, káňata a poštolky. Pokud máte v rodině vášnivého botanika, přibalte mu velikou svačinu a s jeho účastí na jakékoliv další cestě raději nepočítejte. Cože tak vzácného a krásného ho zaujme?


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Záhumenicové plužiny na Kozákově (nad osadou Prackov)


Záhumenicové plužiny na Kozákově (Pojizerské listy č. 37 ze dne 13. 9. 2000)

Strážní hora Českého ráje Kozákov je známa především svými drahými kameny a rozhlednou. V posledních létech je Kozákov vyhledáván také milovníky alternativních sportů. Na úbočí této 744 metrů vysoké hory najdeme mnohé pozoruhodnosti. 

Při procházkách po úbočí Kozákova nejdete všude v lesích četné stopy osídlení po našich předcích, kteří již v dávné minulosti bydleli na svazích této hory. Pozorný návštěvník může objevit v lesích na svazích Kozákova i zaniklé vesničky. Dřevolizy, Jichostřeby, Zásadí... Velkou pozornost těmto zaniklým osadám věnoval Ladislav Šourek. Výsledky svého bádání publikoval ve vlastivědném časopise Od Ještěda k Troskám č. 1 - 2/2000 v článku "Za tajemstvími rybníků a mlýnů tentokrát na Stebeňce, str.35".


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Masarykova základní škola


Masarykova základní škola (Pojizerské listy č. 44 ze dne 1. 11. 2000)

Tatobity - malebná vesnička pod Kozákovem se může pochlubit kostelem svatého vavřince, tisíciletou lípou, Imacullatou v polích a také školou, do které Vás dnes zveme. 

Škola v Tatobitech se datuje již od roku 1791, kdy byla postavena na náklady obce budova školní. Prvním učitelem byl Matěj Nesvadba, který už předtím vyučoval po chalupách. Budova prošla řadou úprav, později byla postavena další.


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Jaspis a Kozákov


Jaspis (Minutka s poučením) Pojizerské listy č.1/2001 ze dne 3. 1. 2001

Kozákov

Drahé kameny fascinují a okouzlují lidstvo již od počátku věků. Žijeme v kraji, kde "Když sedlák hodí po dobytčeti kamenem, hodí polodrahokamem". Hlavním kozákovským drahým kamenem je žilný jaspis.

Z rozpadlých melafýrů se při zvětrávacích procesech uvolňují jaspisy a chalcedony, které se nacházejí na širokém území na celém jihozápadním svahu Kozákova. Nejkrásnější ukázky jaspisů byly vytěženy v létech 1930 - 1960 z žilného pásma až jeden metr mocného, probíhajícího od severozápadu k jihovýchodu přes Votrubcův lom.


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Besedická kaplička se zvonicí


Podle letáku k propagaci Besedic a okolí 

Starobylá osada Besedice byla založena někdy ve 14. století. Nejstarší historický záznam o Besedicích nalézáme v Ottových Čechách, svazek XII.,, kde prof. Dr. J. V. Šimák zmiňuje se o Martinu z Besedic. Ten zde zemřel roku 1409 a Jan a Mikeš odtud se zboží ujímali. Podle Hruborohozeckého urbáře bylo v roce 1608 v Besedicích osm usedlých. Byli to: Tomáš Tlustý, Jakub Habrový, Petr a Jan Prosecký, Jiřík Hajnej, Bukvic, Mach a Jan Mikšů. Platili 2 kopy 18 grošů, 24 slepic, 70 vajec, 18 korců ovsa a 48 dnů roboty na panském. Mimo ně chalupa na statku Jakuba Habrového s jedním grošem a dvěma dny roboty podružské.


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Přísloví, řečená vědeckou Češtinou


1) Chemická sloučenina kyslíku a vodíku, jež produkuje minimálně decibelů, působí erozi na vrstvy hornin uložených podél její trasy.

/Tichá voda břehy mele/


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Víte, že..? - 11


... Chráněná krajinná oblast Český ráj vznikla již v roce 1955?  Je tak nejstarší chráněnou lokalitou v České republice? Skalní města Českého ráje usilují o zapsání do seznamu přírodních památek světového dědictví UNESCO...


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Víte, že..? - 10


... Spolek divadelních ochotníků ve Smrčí pod Kozákovem byl založen 8. února 1920?  Jeho zakladatelem a organizátorem byl zdejší rodák učitel František Hořák, který vyučoval na Obecné škole v Loučkách. Při svém založení měl spolek 26 členů, vesměs to byli občané ze Smrčí. Spolku dali název „Vesna“, což mělo znamenat probouzející se jaro naší nedávno vzniklé Československé republiky. První hrou, kterou smrčtí ochotníci tenkrát připravili, bylo představení nazvané „Pochodeň“...


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Víte, že..? - 9


... náš kraj oplývá řadou pěkných místních pověstí a pohádek? Už naši předkové si vyprávěli v dlouhých zimních večerech lidové zkazky, např. o  vodníkovi z poddubeckého mlýna, o Čertově kopečku u Koberov, o kozákovské Drábovně, o studánce Radostné a zlých mužích, o loupežnících pod Kozákovem, o tajné chodbě na Rotštejně, o vzniku jména Kozákov, jak vzniklo jméno Kvítkovice nebo odkud mají své jméno Tatobity...


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Víte, že..? - 8


... městu Vrchlabí se někdy říká „Brána Krkonoš“? Toto horské město leží na horním toku největší české řeky Labe a má bohatou historickou, kulturní a společenskou tradici. nabízí vše, co je potřeba ke spokojenému pobytu v Krkonoších. Zajímavé jsou např. i vyjížďky na koních.


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Víte, že..? - 7


... podkrkonošské město Jilemnice má zhruba kolem 6 000 obyvatel? Leží v kopcovité krajině západního podhůří našich nejvyšších českých hor. Již dlouhou dobu je vyhledáváno jako východisko do západních Krkonoš. Během historického vývoje se Jilemnice stala skutečným střediskem západních Krkonoš. Městečko vzniklo na počátku 14. století jako hospodářské centrum rozsáhlého štěpanického panství.


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Víte, že..? - 6


... region Horní Pojizeří najdou turisté i ostatní návštěvníci na severovýchodě Čech mezi Českým rájem a Krkonošemi? Region má v záhlaví přiléhavé heslo: „Krajina dalekých rozhledů a hlubokých údolí“. Naše podhůří Krkonoš je zde nerozlučně spojeno s pestrou krajinou Českého ráje. Tak na jedné straně vládnou vedle letní turistiky spíše zimní sporty a na druhé straně je to pak spíš letní turistika a koupání na četných místech Českého ráje. Kozákov pak skýtá výborné možnosti i vyznavačům moderního sportu paraglidingu.


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Víte, že..? - 5


... CHKO Český ráj je nejstarší chráněnou krajinnou oblastí v České republice? Turisty sem přitahují nejen kouzelná skalní města, ale i krásné lesní komplexy, četné rybníky a mnoho dalších přírodních zajímavostí a krás. Pak jsou tu i četné historické památky, hrady, zámky, zříceniny středověkých hradů. Návštěvníka uvítá i celá řada muzeí a také lidová architektura.


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Víte, že..? - 4


... v letech 1910 - 1921 byla na Českodubsku rozloučena někdejší samostatná katastrální obec Radimovice - Kamení? Vznikly tak dvě samostatné obce:Radimovice a Kamení. Od obce Rozstání se oddělila obec Modlibohov. Zato někdejší samostatné obce Český Dub, Starý Dub a Malý Dub se naopak sloučily v jedinou obec (město) Český Dub. K němu se ještě připojila i osada Loukovičky, která předtím patřila do katastrální obce Hradčany...


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Víte, že..? - 3


... vesnice Tatobity se připomíná již v roce 1514? Nejstarší zmínka o této obce je pravděpodobně v Popisu panství skalského (Hrubá Skála) právě z uvedeného roku. Tam se totiž už uvádí několik tatobitských poplatníků. Další velmi starý zápis o této podkozákovské obci byl nalezen v rovenských Městských knihách. Tam se uvádí stará kupní smlouva z roku 1563...


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Víte, že..? - 2


... také ve Svijanech mají pěkný zámek?  Je to dvoukřídlá budova, kterou dal postavit někdejší majitel panství svijanského Jáchym Ondřej Šlik. Jak asi víte, byl to právě tento muž, který byl spolu s dalšími popraven na Staroměstském náměstí v Praze v roce 1621...


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Víte, že..? - 1


... zámek Hrubý Rohozec býval kdysi střediskem feudálního panství?  Tento zámek je přestavěn z gotického hradu, vybudovaného na skalnatém místě nad řekou Jizerou. Původní hrad vybudoval asi kolem roku 1300 Havel z Rohozce. Budova prodělala několik přestaveb a změn. Naposledy to bylo v roce 1822. V posledních letech probíhají spory, zda zámek má být vrácen rodině Des Fours Walderode jako restituce. Dnes tady můžeme být svědky několika svatebních obřadů každý týden...


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Vlčí doupě


Dne 1. září 1939 vypukla druhá světová válka - požár, jaký dosud nepoznaly dějiny. Uplynulo od té doby letos již plných 63 let. Při této příležitosti si vzpomínám, jak jsem před lety navštívil o jedné rodinné dovolené sousední Polsko a prohlédli jsme si tam i pověstné „Vlčí doupě“ ve východním Polsku, kde míval svůj Hauptquartier právě zločinec a usurpátor Adolf Hitler. Tady Hitler plánoval a uskutečňoval svůj „Drank nach Osten“. Od roku 1941 je „Vlčí doupě“ strašlivým pojmem.


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Vzpomínka na učitele Františka Mareše


Bylo to dne 14. prosince 1970, když ve Smrčí pod Kozákovem zemřel ve věku 79 let výborný pedagog, bývalý ředitel školy, učitel-důchodce, pan František Mareš. Mnoho občanů Podkozákovska se s ním přišlo tehdy naposledy rozloučit a mnozí na něj s láskou vzpomínají ještě nyní po více jak třiceti letech od jeho smrti.


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Vzpomínka na tři rodáky s nevšedními zájmy


Mnoho lidí se vedle svého běžného zaměstnání zabývá něčím, co mu přináší radost, potěšení, uklidnění. Jsou to různé zábavy, říkáme jim koníček, hobby nebo zkrátka záliba. Známe jich mnoho: jsou to rybáři, myslivci, filatelisté, modeláři, fotografové amatéři, akvaristé,  zahrádkáři, včelaři, chovatelé drobného zvířectva, kynologové.

Já vás dnes chci seznámit se třemi občany, kteří už bohužel nejsou mezi námi, ale kteří měli až do konce svého života velice zajímavé zájmy, i když se jejich koníčky mezi sebou naprosto lišily.


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

To byl český muzikant


Letos v prosinci bude tomu již plných dvacet let, co se podkozákovská veřejnost naposledy rozloučila s významnou osobností hudebního života kraje. Tehdy zemřel dlouholetý dirigent řady hudebních souborů a těles pan Bohuslav Plíhal z Koberov. Byl to hudebník tělem i duší - pravý český muzikant. S ním od nás odešel nejen dobrý poctivý člověk, skutečný lidumil, ale především obětavý kapelník a hudebník.


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

O Jislově jeskyni


Východně od známé jeskyně Postojné poblíž masivu Klokočských skal je v údolí, které nazýváme „Dola“ asi třicet metrů nad dnem tohoto údolí v nepřístupném místě zajímavá historická jeskyně. Je situována na katastrálním území Bělá u Turnova, pozemková parcela č. 492. Již dříve ji zkoumal L. Jisl a při průzkumu zjistil zde pravěké osídlení.


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

"Dobrý den..!" aneb Naše pozdravy


Snad již odpradávna se všichni slušní lidé při setkání zdravili, a tak ani přesně nevíme, odkdy vlastně máme nejrůznější ty pozdravy a oslovení. Už malé dítě mává ručičkama a říká: Pá! Pá! Staří lidé, aspoň někteří, pamatují ještě starodávné křesťanské pozdravy: Pochválen Pán Ježíš Kristus! nebo Pochválen buď Ježíš Kristus! Načež zněla odpověď: Až na věky! Podobně tomu bývalo s pozdravem: S Pánem Bohem! nebo jen prosté Sbohem! Trochu ležérnější byl pozdrav Spánbíčkem!


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Co nám návštěvníci závidí...


Krásnou krajinu Českého ráje, kterou tak výrazně vystihují slova naší státní hymny „Kde domov můj?“ „ ...voda hučí po lučinách, bory šumí po skalinách, v sadě stkví se z jara květ, zemský ráj to na pohled...“  Máme u nás mnoho míst, které nejen obdivují cizinci, ale které nám návštěvníci Českého ráje doslova závidí. Podívejme se jen kousek od Turnova, kde se nachází ta část Českého ráje, které jsme si zvykli říkat Hruboskalsko.


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Sněhu přibývá a v Krkonoších se věnují cykloturistice

0. 0. 2004

Koordinace cyklotras

Dohoda o úpravě nyní již 540 kilometrů běžeckých stop na hřebenech i v blízkém podhůří Krkonoš bude s přibývající sněhovou pokrývkou naplňována. Ve Vrchlabí si však povídají o cykloturistice.


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

S lezením v Českém ráji to nevypadá dobře

0. 0. 2004

Chystá se zápis do seznamu UNESCO - Český horolezecký svaz vydal zprávu o předběžném jednání se zástupcem UNESCO pověřeným vypracováním odborného posudku na nominaci komplexu sedmi skalních měst Českého ráje na seznam světového dědictví v kategorii přírodních památek Stuartem Chapem. Pro horolezce není příznivá. Podle jeho poznatků se horolezci nechovají ke skálám šetrně. Doslova prý mluvil o „železe trčícím ze skály". K zápisu Českého ráje do seznamu UNESCO se staví samospráva i stát velmi vstřicně. Komplex zahrnuje oblasti Hruboskalské skalní město, Klokočské a Betlémské skály, Kozákov, Kozlov, Prachovské skály, Příhrazské skály, Skalní město Apolena, Sokol, Suché skály a údolí Plakánek.

Článek převzat ze serveru www.horydoly.cz s laskavým svolením autorů, se kterými spolupracujeme.


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Zašlé vsi Jichostřeby a Zásadka u Prackova - část 5


Podle Ladislava Šourka v časopise Od Ještěda k Troskám - č.3-4/1999, 5-6/1999 a 1-2/2000, upravil František Mlejnek st.

My se ale opět vrátíme k Zásadí - Zásadce. Z Prackova se vydáme do kotlinky nad vesnicí a na „Vzdychánek“. Asi 300 metrů nad vsí kříží náš směr již zmíněná cesta Formanka (Příchodník). Tuto cestu přejdeme a po louce pokračujeme vzhůru do kopce. Po dalších asi 200 metrech přijdeme do mělké kotlinky, která je z jedné strany tvořena jižním úbočím Hamštejnského hřbetu a z druhé strany úbočím hory Kozákov, které zde vybíhá k jihu.


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Zašlé vsi Jichostřeby a Zásadka u Prackova - část 4

20. 2. 2006

Podle Ladislava Šourka v časopise Od Ještěda k Troskám - č.3-4/1999, 5-6/1999 a 1-2/2000, upravil František Mlejnek st.

Dovolme si malé odbočení. Mnozí dnešní badatelé posuzují historii krajiny s utkvělým názorem, že naše krajina vypadala podobně jako dnes. Není to pravda: kdysi dávno leccos zde vypadalo úplně jinak. Tam, kde byly rybníky tehdy, jsou dnes louky, kde jsou rybníky dnes, byly louky tenkrát. Byla jiná správní střediska a tomu odpovídaly i tehdejší komunikace.


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Zašlé vsi Jichostřeby a Zásadka u Prackova - část 3


Podle Ladislava Šourka v časopise Od Ještěda k Troskám - č.3-4/1999, 5-6/1999 a 1-2/2000, upravil František Mlejnek st.

V těsné blízkosti dnešního čp. 21, kde bydlí Andělovi, dříve Hajný a ještě dříve Hlubučkovi, stával další dřevěný domek s čp. 15, který těsně sousedil s čp. 21 (byl směrem od čp.21 ke kapličce). Ve zmíněném čp. 15 žili manželé Pískačoviˇ(Štěpán Pískač) s pozemkem asi 10 arů. Tento dům vyhořel v roce 1888 a již se neobnovil. Spáleniště s pozemkem koupil Antonín Hlubuček z čp. 21 a čp. 15 již nebylo obnoveno.


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Zašlé vsi Jichostřeby a Zásadka u Prackova - část 2


Podle Ladislava Šourka v časopise Od Ještěda k Troskám, 3-4/1999, 5-6/1999 a 1-2/2000, upravil František Mlejnek st.

Antonín Profous v knize „Místní jména v Čechách“ mj. např. píše:

„...1543 (1514) postoupil Skal zámku...v Zásadie vsi, mlýn pod Chlumkem,...1543 (1517) na Skalách, ...w Zasady ves...w Wesczy ves.“ Tyto vsi koupil v roce 1543 Zikmund Smiřický. Citujeme dále: „1615 ... statek skalský....Koberow a Hamssteyn...Zásadka.“


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Zašlé vsi Jichostřeby a Zásadka u Prackova - část 1


Podle Ladislava Šourka v časopise Od Ještěda k Troskám, č.3-4/1999, 5-6/1999 a 1-2/2000, upravil František Mlejnek st.

             Nejstarší údaje o mlýnu pod Radostnou je opět z článku „Panství Hrubá Skála 1514“, kde jej J. V. Šimák uvádí v souvislosti se zaniklou vsí „Zásadím“. Citujeme:

„Zásadí na Kozákově, veskrze zašlé, již neobnoveno se zřetelem k tomu, že leželo v sousedství Prackova a mělo mlýniště, nelze ho hledati jinde, než u někdejšího mlýna pod Radostnou“.


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Skalní města v Českém ráji - Prachovské skály


Nejvýchodněji jsou v oblasti Českého ráje položeny Prachovské skály. Nezapomenutelné skalní město vzniklo jako pozůstatek pískovcové plošiny, rozčleněné stržemi a roklemi s převahou štíhlých věží a pilířů, s naápadnými vertikálními spárami a kouty s množstvím skalních ostrohů. Patří k návštěvnicky atraktivním oblastem především dík husté síti značených turistických cest s četnými vyhlídkami, které odkryjí interiér skalních měst. K nejvyhledávanějším místům patří „Americká sluj“, jedinečná „Císařská chodba“, a především „Vyhlídka Českého ráje“ s pohledem na skalní věže Prachovskou jehlu a Prachovskou čapku. K Prachovským skalám patří na jejich severozápadním okraji ve skále vytesaný pozoruhodný hrad Pařez.


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Skalní města v Českém ráji - Maloskalsko


Perlou Českého ráje je Maloskalsko. Výrazný Vranovský hřeben a Suché skály jsou pozůstatkem obrovské kry, kterou alpsko-karpatské vrásnění vyzdviholo a postavilo do kolmé polohy. Úzký skalní masiv na pravém břehu Jizery byl ve středověku využit jako základ obranných hradů Vranov a Frýdštejn. Vyhlídka nad Jizerou poskytuje neopakovatelný panoramatický pohled na meandr Jizery v místech, kde voda prorazila skalní kru. Nad osadou Záborčí najdeme skupinu skal s pozůstatky skalního hradiště, zvanou maloskalská Drábovna.


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Skalní města v Českém ráji - Kozákov, Klokočské a Betlémské skály


Dominantou celého kraje a předělem mezi Podkrkonoším a Českým rájem je tajemná hora Kozákov. Na jejím vrcholu stojí rozhledna, umožňující kruhový výhled od Krkonoš přes Český ráj k Ještědskému hřebenu a Jizerským horám.


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Skalní města v Českém ráji - Hruboskalsko


K nejznámějším skalním městům patří nepochybně Hruboskalské skalní město, které je charakteristické impozantními věžemi dosahujících výšky až 55 m a strmými kaňony, vedoucími z okrajových skalisek do hlubokých romantických údolí. Putujeme-li Hruboskalskem, máme možnost postupně – od vyhlídky k vyhlídce – nahlédnout do nitra skalních měst, můžeme procházet značenými cestami v těsné blízkosti skalních velikánů, které tak přitahují horolezce. K nejvyhledávanějším místům patří „Mariánská vyhlídka“, vyhlídka „U Lvíčka“ a „Janova vyhlídka“. Jednotlivá skalní uskupení a útvary si lidé pojmenovali a váže se k nim řada pověstí a příběhů. Můžeme projít kolem Čertovy ruky, Kapelníka, Majáku, Sahary, Dračích  skal nebo se protáhnout 65 metrovou „Myší dírou“…


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Skalní města v Českém ráji - Drábské světničky a Příhrazské skály


Na jihozápadě jsou jednou z nejvyhledávanějších oblastí Drábské světničky. Spolu s Příhrazskými skalami patří k tzv. Žehrovické tektonické kře, z níž vystupuje čedičový vrchol Mužského. Dominantní je zde skalní defilé s četnými soutěskami a komíny, které oddělují jednotlivé skalní bloky. Samostatné – soliterní věže jsou ojedinělé, k nejznámějším patří „Kočka“, „bohatýr“ či „Minaret“. Bezesporu unikátním útvarem je „Kobyla“, vyhledávaná především horolezci. Pozornost zaslouží i drobnější masiv „Sokolka“, nebo tzv. stolová hora „Křinecká skála“. Názornou ukázkou deformace lesního porostu po sesuvu půdy je Šavlový les. Milovníkům historie se nabízí návštěva zřícenin hradu Valečova a blízkého města Mnichova Hradiště s barokním zámkem.


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Skalní města v Českém ráji - úvod


Český ráj – pojem, který vyvolává představu mohutných pískovcových věží a skalních bloků, vytvářejících skupiny s příléhavým názvem skalní města. Jejich původ musíme hledat hluboko v geologické minulosti naší planety, v době před 70 až 100 miliony lety, kdy tvrdý podklad Severočeské tabule zalilo subtropické moře. Ze sedimentů, po miliony let usazovaných na jeho dně, vznikla křídová tabule, kterou ve třetihorách rozrušily tektonické pohyby. Klimatické podmínky a eroze postupně vymodelovaly skalní města do podoby, ve které je známe. V roce 1955 byla na tomto území vyhlášena „Chráněná krajinná oblast Český ráj“.

Přijeďte strávit neopakovatelnou dovolenou do kouzelného a jedinečného kraje se jménem „Český ráj“, do kraje skalních měst, hradů, zámků, bájí, do kraje pověstí… Těšíme se na Vás!


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Zajímavosti z Loktušské kroniky - 11


Připraveno podle Kroniky obce Loktuše - připravil František Mlejnek st.

8. 5. 1945

V poledne svrhlo neznámé letadlo pumu na nádraží.

9. 5. 1945

První den světového míru - na Pyrámu byl odzbrojen první německý voják. Na turnovském náměstí se zvětšují hloučky lidí. Dopoledne byli voláni všichni čeští důstojníci, kteří šli později převzít kasárna a  odzbrojit německou posádku. Kolem Pyrámu táhly kolony německých vojsk, které zde byly odzbrojovány.


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Zajímavosti z Loktušské kroniky - 10


Připraveno podle Kroniky obce Loktuše - připravil František Mlejnek st.

Dne 10. května 1945 se na turnovském náměstí konala veliká manifestace na oslavu našeho osvobození a na oslavu konce druhé světové války. Ještě snad nikdy se tady nesešlo najednou tolik lidí, jako tentokrát. Z balkonu radnice promluvili k obyvatelům Turnova a okolí: I. N. Sazov, podplukovník Rudé armády, Jaroslav Petera, předseda ONV v Turnově, Pavel Glos, I. místopředseda ONV v Turnově.


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Zajímavosti z Loktušské kroniky - 9


Připraveno podle Kroniky obce Loktuše - připravil František Mlejnek st.

Je už sobota 5. května 1945. Je půl jedné po poledni, když se ozval pražský rozhlas a volal o pomoc. Revoluce vzplála už i v našem hlavním městě. Praha se začala zoufale bránit německé přesile. Zbraní bylo velice málo. Za několik málo hodin vyrostly na pražských ulicích stovky barikád. Praha se brání a znovu a znovu volá o pomoc!


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Zajímavosti z Loktušské kroniky - 8


Připraveno podle Kroniky obce Loktuše - připravil František Mlejnek st.

Píšeme rok 1945. Dnes už víme, že to byl poslední rok obludné světové války, ale tehdy? Stále se čekalo, co přinesou příští dny a týdny a jak nakonec všechno dopadne. Zásobovací situace v roce 1945 byla už ve všem kritická. Němci nás stále vyjídali, jak jen mohli. Dávky cukru byly sníženy ze 100 gramů na pouhých 30 gramů. Koncem února přitáhla do našeho kraje armáda generála Vlasova. Říkali jsme těmhle vojákům, kteří bojovali pro Hitlera, Vlasovci. Byli to přeběhlíci z Rudé armády. Většinou byli špinaví, otrhaní a ošumělí. Měli na sobě staré německé uniformy.


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Zajímavosti z Loktušské kroniky - 7


Připraveno podle Kroniky obce Loktuše - připravil František Mlejnek st.

Přicházeli lidé z města a prosili na venkově o kousek másla, trochu mouky, pár vajíček nebo aspoň litr mléka. Kdo z rolníků může, rád těmto lidem pomáhá. V listopadu byl nařízen zákaz prodeje cukrovinek. Cukru bylo málo, cukroví špatné jakosti, protože cukr se začal nahrazovat umělým sladidlem. Dokonce už ani kyselé zelí se nesmělo prodávat volně bez lístků.


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Zajímavosti z Loktušské kroniky - 6


Připraveno podle Kroniky obce Loktuše - připravil František Mlejnek st.

Dnem l. května 1941 okupační úřady přikázaly rozpustit organizace, jako byl Sokol, Orel a další. Také v sousedním Vesci museli aspoň „na oko“ sokolskou jednotu rozpustit.


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Zajímavosti z Loktušské kroniky - 5


Připraveno podle Kroniky obce Loktuše - připravil František Mlejnek st.

Nezaměstnaní muži pobírající od státu podporu, byli od 12. prosince 1939 zařazeni do pracovního tábora, tč. ve Ktové na stavbu silnice. Pracovní tábory se zřizují v každém okrese a jsou pod vojenským vedením. Příslušníci těchto táborů jsou oblečeni do starých vojenských uniforem. Denní žold při práci osmi hodin je 4,70 K, nezaměstnaní bez práce dostávají pouze 1,50 K.


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Zajímavosti z Loktušské kroniky - 4


Připraveno podle Kroniky obce Loktuše - připravil František Mlejnek st.

JAK TO BYLO ZA OKUPACE A ZA VÁLKY

V roce 1938 byla 21. května vyhlášena částečná mobilizace a do zbraně byly povolány některé ročníky záložníků. Bylo to v době, kdy se sudetští Němci začali razantně stavět na odpor proti našim čsl. orgánům a kdy politické napětí s Německem vzrůstalo den ze dne.


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Zajímavosti z Loktušské kroniky - 3


Připraveno podle Kroniky obce Loktuše - připravil František Mlejnek st.

Sokolské šibřinky (1948)

18. ledna 1948 uspořádal Sokol své první šibřinky. které se nadmíru vydařily. Účinkoval na nich známý taneční orchestr Jaroslava Maliny z Prahy, známý zejména z rozhlasových kabaretů v kavárně „Vltava“. Jako zpěváci spoluúčinkovali: Jožka Srbová, členka „Bajo-Tria“ a Milan Šamonil. Sál na Špici byl doslova nabit lidmi. Obě podloubí i jeviště, kde stály stoly, byly plné. Také taneční parket byl přeplněn, takže se nedalo dobře ani tančit. Hudba účinkovala na balkoně. Pro zpěváky byl připraven mikrofon, takže jejich zpěv byl do sálu přenášen třemi reproduktory. Orchestr osobně řídil prof. Jaroslav Malina. Účinkujícím se u nás velice líbilo a těšili se na nový zájezd k nám. Dekoraci k rázu šibřinek „Červená se malina“ ochotně a úplně zdarma namaloval čeledín od Vidunů z Vesce pan Václav Gregor. Orchestr zahájil šibřinky známou písničkou „Červená se malina jako z růže květ“, což bylo k danému rázu jako „ušité“.


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Zajímavosti z Loktušské kroniky - 2


Připraveno podle Kroniky obce Loktuše - připravil František Mlejnek st.

Pojizerské listy (1946)

„Pojizerské listy“ jsou týdeníkem kraje pojizerského. Vycházejí každý pátek. Redakce a administrace je v Turnově v Jičínské ulici. Dnes je odpovědným redaktorem Eduard Kepka. Noviny tiskne tiskárna Muller a spol.


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Zajímavosti z Loktušské kroniky - 1


Připraveno podle Kroniky obce Loktuše - připravil František Mlejnek st.                                                

Prezident Masaryk v Turnově (l922)

Dne 17. září 1922 navštívil náš kraj a město Turnov pan prezident T. G. Masaryk a předseda poslaneckého klubu národních demokratů Karel Kramář. Žactvo s učiteli účastnilo se v Turnově slavnostního uvítání za onoho krásného slunečního dne. Také účast občanů byla veliká a všichni s radostí konstatovali, že pan prezident je i na své vysoké stáří dosud čilý, svěží a zdráv. Pan prezident navštívil radnici, odbornou školu a zámek a blízké okolí Hrubé Skály.


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Riegrova turistická chata a rozhledna na Kozákově


Vrchol Kozákova byl dlouho pustým místem, než ho začátkem 20. století objevili turisté. Bohužel zde chyběl nějaký důstojný výletní cíl. Nejprve zde měla být na počest F. L. Riegra vybudována novorománská kaple Cyrila a Metoděje. Kvůli vysokým nákladům bylo nakonec rozhodnuto o postavení mohylové rozhledny.


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Kozákov - naše strážní "Achátová hora"


KOZÁKOV (744 m. n. m.)

Kozákov není velehora, dokonce ani v nevelké české konkurenci nevyniká. Stejně jako u Řípu či Blaníku je jeho nadmořská výška jen podružnou kategorií. Přesto je se svými 744 metry nejvýznamnější krajinou dominantou severní části Českého ráje a nejvyšší horou krkonošského podhůří.


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Prackov - nepoznaná krása...


Prackov leží na úpatí hory Kozákov v Českém Ráji a je součástí obce Mírová pod Kozákovem. Malebná krajina v podhůří Krkonoš přímo vybízí k procházce, při níž se vám naskytne neopakovatelný pohled na krásná stavení, lesy či pastviny a čistý vzduch spolu s neopakovatelnou atmosférou výhledu do kraje, obzvláště za letního večera, ve vás zanechá nezapomenutelnou vzpomínku...


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Naše vesničky - popis, poloha a poměry dnes a v minulosti


Popis – poloha – poměry (stav k roku 1993)

Obyvatelstvo

Vesec měl nejvíce obyvatelstva v roce 1992 (253), nejméně v roce 1869 (184) Smrčí mělo nejvíce obyvatelstva v roce 1890 (230), nejméně v roce 1992 (99) Prackov měl nejvíce občanů v roce 1900 (144) a nejméně v roce 1992 (28)


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Statistika nuda je, má však cenné údaje... :)


Mírová pod Kozákovem - informace - V obci je evidováno 15 částí obce, 1 ulice a 703 adres. Adresy v obci mají PSČ v rozsahu 511 01 až 512 54.


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Můj rodný kraj...


Mám rád svůj rodný kraj, stulený v údolí pod tmavozeleným Kozákovem v odrazu Klokočských skal, okolních strání a šumících lesů. Je to kraj mých předků, kde jsem se narodil a kde žiji. Od útlého dětství jsem si zamiloval jeho rozkvetlé stráně a louky, zahrady a sady, podhorské chaloupky se zahrádkami plnými květin, polní cesty i vyšlapané pěšinky v lukách, křoviska plná vonících fialek a konvalinek, hluboké tůně a zátočiny bublavé Stebeňky s hbitými pstruhy duhových barev a kolem na březích chomáče zlatavých blatouchů, rozkvetlé loukypetrklíčů, celé kolonie bledulí, sasanek a orsejů. V polích, kde se vlní obilí, prosvítají chrpy, koukoly i vlčí máky a nad hlavou zpívá skřivánek píseň o této zemi, která je naším společným domovem. Poslouchám jeho trilkování a v duchu si říkám se spisovatelkou Jarmilou Glazarovou: Krásná je tato zem a mír z ní pramení!


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Krása českého jazyka aneb Jak se u nás mluvilo a mluví


V našem kraji pod Kozákovem lidé dnes, na začátku třetího tisíciletí, mluví poměrně správnou a vcelku spisovnou češtinou, ale přesto se ještě stále v lidové mluvě vyskytuje řada výrazů, které mají ke spisovnému jazyku velmi daleko. Jsou to slova krajová s typickými tvary nářečí, které se často blíží nářečí podkrkonošskému a krkonošskému, kterým někdy prolíná. Zvláště starší a nejstarší generace občanů používá často slov, která ti mladší ve svém slovníku už nemají a buď je vůbec neznají, anebo je znají jen z odposlechu.


• Copyright © 2003-2011 Prackov | Partneři: Rejnok IT počítače Turnov | Tvorba internetových stránek, bitmapové a vektorové grafiky | Matrace | Veterinární léky - internetový obchod | První Turnovská realitní kancelář | Jawa 500 OHC Český ráj | Ubytování Chata na Červenici | Ubytování v Českém ráji - Sedmihorky | Veterinární klinika Turnov | Obec Všeň | Společenské šaty na míru • Powered by SPReng v6.1 • valid XHTML and CSS • Aktualizace 6. 9. 2011