Historie

počet článků na stránku
zobrazit vše
(Miloš, přidáno 30. 9. 2010)

Žádost o zapsání kulturní památky


foto

Občanské sdružení za záchranu kapličky na Prackově si vás dovoluje informovat, že jsme podali žádost o grant (stále však budeme zkoušet všechny další možnosti získání finančních prostředků na financování úpravy okolí kapličky, opravy památníku padlých a rekonstrukci kaple samotné). Dále máme tu novinku, že Darovací smlouvy mezi panem Miroslavem Židů a Občanským sdružením za záchranu kapličky na Prackově byly podepsány a vloženy na katastrální úřad s návrhem na vklad vlastnického práva ve prospěch občanského sdružení. Zároveň přikládáme znění Návrhu na prohlášení věci za kulturní památku. 


(Miloš, přidáno 29. 9. 2009)

Kniha "Za tajemstvími kraje pod Kozákovem"


region.turnovsko.com/
Vážení příznivci historie našeho kouzelného kraje! Pravděpodobně v polovině října 2009 vyjde v nakladatelství Presstar s.r.o.  v Modřišicích publikace Ladislava Šourka nazvaná „Za tajemsvími kraje pod Kozákovem“. Knížka vznikla přepracováním a doplněním serie článků „Za tajemstvími mlýnů a rybníků na Libuňce a na Stebence“, která kdysi vyšla ve sborníku Od Ještěda k Troskám v Turnově. Tato starší práce je upravená a doplněná o řadu nových věcí ...   

(Miloš, přidáno 19. 5. 2008)

Tip na archivní mapy


archivnimapy.cuzk.cz
Kdekdo z vás už jistě zná server Českého úřadu zeměmřického a katastrálního... Málo z vás však možná ví, že na jejich poddoméně archivnimapy.cuzk.cz se nachání historické mapy stabilního katastru, tzv. Císařské otisky. Chvilku Vám možná bude trvat, než se zorientujete, ale rozhodně to stojí za to. Prackov se změnil poměrně hodně, ale když si najdete nějaký ten záchytný bod, máte vyhráno :) Mapy jsou z let 1842 - 1843. Konkrétně co se Prackova týká, naleznete tam ještě staré "Vodskalsko" - již neexistující statek, domek u skal a jiné... Prackovská chaloupka, kam chodíme slavit :)) tam však není - ani její předchůdkyně, která stála asi o sto metrů níž - ta co v ní "žijeme oslavami" teď, je z roku 1910 (za dva roky slaví stovku!!!) a ta starší byla s velkou pravděpodobností z roku 1855 - dle dochovaného pískovcového kamene, nalezeného v základech. Pokud byste pro srovnání chtěli něco z mezidobí, lze doporučit mapy z roku cca 1914, které jsou v Archivu v Semilech, stejně, jako tyto starší kousky. Pokud si pak vytisknete nejnovější mapu z cuzk.cz v měřítku 1:2880, potom v archivu ofotíte tu z roku 1914 a nakonec i tu z roku 1842 a dáte na sebe, krásně uvidíte změny, které se tu děly :) Hodně zábavy z inspirace přeje prackov.com :)

(Miloš, přidáno 19. 5. 2008)

Hledání uhlí v našich krajích


foto
Od pana Ladislava Šourka, velmi dobře známého historika nám na Prackov.com přibylo také něco o historii hledání uhlí v našich krajích. Jedná se o článek Josefa Soukupa st. Samozřejmě tam najdete zmínky o Prackovu, Havírně a dalších. Článek je oscanovaný a 5 souborů GIF je zabaleno do souboru ZIP. Ten je volně ke stažení po rozkliknutí "více informací". Pokud se najde dobrá duše, která to přepíše, může :) Zatím to takhle zůstává v gifech.

(Miloš, přidáno 22. 2. 2006)

Náš kraj dle Adresáře V. Kudrnáče z roku 1903

22. 2. 2006

foto

V. Kurdnáč, ADRESÁŘ POLIT. OKRESU TURNOVSKÉHO. České menšiny: Hodkovice – Jablonec n. N. – Liberec. 1904 - ADRESÁŘ a popis politického okresu TURNOVSKÉHO. OKRESY A MĚSTA: Turnov – Český Dub. ČESKÉ MENŠINY: Hodkovice – Jablonec n. N. – Liberec, Český Šumburk – Tannwald. SESTAVIL A VYDAL VÁCLAV KUDRNÁČ. V TURNOVĚ 1903. NÁKLADEM VÁCLAVA KUDRNÁČE. TISKEM JANA JIRÁNKA...

Předmluva

Vydávám již po několik let adresáře politických okresů českých k popudu vynikajících pracovníků na poli národohospodářském. Význam jich kotví v tom, že se po částech zhotovuje jasný a věcdný přehled národní a kulturní práce v celém království a po stránce praktické že se usnadňuje styk producenta s konsumentem. Co je mezi námi na venkově průmyslníků, řemeslníků, kteří mohou konkurovati směle s hlavním městem a živoří pouze proto, že širší veřejnost o nich neví, jsou případy, že konsumenti venkovští objednávají si výrobky z Prahy, ačkoliv ve svém vlastním sídle neb nejbližším okolí dostali by je v téže jakosti o mnoho levněji. Usnadniti tyto styky je v první řadě naším účelem a troufám si tvrditi, že dosavadní práce naše nebyla marná. Mám celou řadu uznání za práci svoji a třeba mně materielního zisku v té míře, jak jsem předpokládal, nepřinesla, je mně přece dostatečnou odměnou, že píle a namáhání moje nebylo marno.

Doufám proto, že záhy budou moje adresáře nezbytnou pomůckou informační pro veškeré kruhy našeho obecenstva, tak, jako tomu je dávno v cizině. Lituji pouze, že nepotkal jsem se všude s takovou ochotou, jaké k rychlému vypravení dílka potřebí bylo. Naproti tomu dkěuji co nejsrdečněji těm, kdož mi ochotně vstříc přišli a k správnému sestavení dat udají svými dobrotivě přispěli.

Dojde-li práce moje účelu svého, bude mně to nejlepší odměnou a zároveň povzbuzením pro práci další.

Prosím snažně, aby chyby a nedostatky v dílku tomto byly laskavě prominuty, opravy a doplňky vítám, neboť jich použiji při dalších vydáních tohoto spisku.

V Turnově, v měsíci říjnu 1903.

Václav Kudrnáč.


Uznání.
Z presidia c. k. místodržitelství v království českém došel mne přípis následujícího znění: „Vaše Blahorodí! K rozkazu Jeho Excellence pana místodržitele mám tu čest sděliti, že Jeho Excellence Vašemu Blahorodí srdečně děkuje za věnování velmi pečlivě sestavených detailních adresářů jednotlivých hejtmanství místodržitelské knihovně. Současně prosím k vyoskému rozkazu o laskavé opatření, by též pokračování této zajímavé publikace namístodržitelství s udáním ceny na dále zasýláno bylo.

S veškerou úctou JUDr. Jindřich rytíř Herget.


Politický okres Turnovský.

Hejtmanství Turnovské, obsahující soudní okresy Turnovský a Českodubský, jest mezi 34° 34´ - 32° 58´ východní délky a mezi 50° 28´ 45´´ - 50° 43´ 30´´ severní šířky.

Hejtmanství turnovské hraničí na severu s okres. hejtmanstvím Libereckým a Jabloneckým, na východě s okres. hejtmanstvím Semilským, na jihu Jičínským, na jihozápadě Mnichovohradištským, na západě Českolipským a Jabloneckým.

Nejsevernější osada jest Horní Paseky, nejjižnější Hrdoňovice, nejvýchodnější Čimyšl, nejzápadnější Vápno.

Plošný rozsah turnovského hejtmanství zabírá 328 01 km2. Obyvatelstva v hejtmanství dle posledního sčítání roku 1900 jest 47.566. Průměrná lidnatost na km2 obnáší 145 obyvatelů. Nadmořská výška Turnova obnáší 263 m, Českého Dubu 238 m.

Hejtmanství turnovské sestává ze 198 osad a 63 politických obcí; v celém okresu jest 7523 domů. Obyvatelstvo jest téměř vesměs české, Němců jest v celém okresu pouze 2868 a osazeni jsou většinou v Českém Dubě a v severních končinách hejtmanství, kde sousedí okres s okresy německými.

Pohoří Jizerské

proryto jest směrem jihozápadním údolím Jizerským. Pravým břehem omezuje údolí jizerské mírnější rozhoří, levým pak bokem omývá paty někdy pravěkých gigantických ploten kamenných, násilně zdvižených k severu a přetrhaných sopečnou erupcí Kozákova, z nichž pozůstala jen rozpukaná bludiště skal a slují. Trojí potoční údolí od Jizery napříč k východu vbíhá do pravěkých trosek, členíc je z hruba na čtvero divokých laločnatých větví, jež k řece vějířm se rozevírají. Z těch údolin nejširší je údolí Libuňky téměř uprostřed. Na pravém břehu Libuňky prostírá se mocný hřbet Kozákovský, hojně zalesněný. Nejvyšší vrch 743 m jest hřbet Kozákovský, který tvoří částečně i východní hranici okresu. Na levém břehu jest malebný, lesnatý hřbet Hruboskalský. Tento kout náleží k nejkrásnějším. Hřbet hruboskalský postupuje po levém břehu Libuňky směrem severozápadním k údolí jizerskému a končí nad městem osamoceným skalním výběžkem zvaným „Hlavatice“.

Pohoří Ještědské

táhne se v okresu v délce 2½ míle od severozápadu k jihovýchodu přes Rašovku a Záskalu až k údolí potoka Mohelky, kteréž toto pohoří od pohoří Frydštejnského dělí, a které dále v tom samém směru v délce 2 míle až k pdolí řeky Jizery se táhne, kdežto pak kolmo do něho u Malé Skály padá. Hornatina Ještědská má dílem příkrý a dílem mírný svah k jihu, dílem i také roviny, tak že zdělání hosopdářské v mírném svahu a horských těch rovinách tak obtížné není, jako v příkrých stráních vyšší pahrbkoviny, neb ve většině nadřečená hornatina přístup má. Též tak se nalézá hornatina Frydštejnská co nasadec neb prodlouženina předešlé hornatiny Ještědské.

Útvar půdy v okresu turnovském a českodubském.

Okres turnovský jest mírně vlnitou vysočinou, nad níž tu a tam vyniká plochý hřbet. Vysočina ta sklání se k jihu do nížiny Labské a jest rozbrázděna hlubokými údolími, vroubenými s obou stran příkrými, často kolmými skalami, jež těmto prorvám dodávají známé malebnosti. Zvláštního rázu krajině propůjčují jednotlivé kužele čedičové, jež nejvýš strmí a jichž vrcholy často malebné zříceniny nesou. – Na sever a severozápad vyosčina stoupá a končí tu nejvyšší horou Ještědem (1010). Ještěd je palaeozoické podlouhlé pohoří od severozápadu k jihovýchodu se snižující; nad Padouchem obnáší výška 838, Javorník 688, Kopanina (snad pokračování Ještědu) 655. Po stránce geologické převládá v okresu Turnovském útvar křídový, složený hlavně z pískovců vrstev Jizerských a Chlomeckých. Vrstvy Jizerské zaujímají krajinu v okolí Turnova podle Jizery, z vrstev Chlomeckých skládají se některé pískovcové hřbety skalní (Hrubá Skála). Eruptivní hora Kozákov (743) skládá se z melafyru a čediče.

Podnebí.

 Podnebí na Turnovsku jest celkem mírné, na Českodubsku chladnější; zvláště v severozápadním cípu jest zima tuhá s velikými sněhovými vánicemi. Žně jsou tu o 14 dní později. I vodní srážky jsou rozdílné. Kdežto Turnov vykazuje 700 dní se srážkou 186, Český Dub 826 dní se srážkou 174.

Vodopis.

Okres Turnovský a jmenovitě hornatý okres Českodubský jest hojně zavlažován. Na úpatí pohoří Ještědského má vznik celá řada bystrých potůčků, jichž čistá, pramenitá voda hostí hojně pstruhův obecných. Hlavní řeka Jizera protéká okres náš směrem jihozápadním. Vstupuje na půdu okresu našeho pod Mlaou Skálou, kdež její údolí značně se zúžuje, tak že řeka až k Loužku prodírá se obtížně skalami kvádrového pískovce značně vysokými. Tento kout náleží k nejmalebnějším částem půvabného údolí jizerského. Šířk a i hloubka její jest různá. Pod Turnovem obnáší šířka 20 – 25 m, hloubka 0,5 – 2 m. Okres opouští za Podolím. Z četných přítoků pravého břehu jsou: Potok Vazovecký, na němž jest zřízen umělý chov ryb pstruhovitých; potok, jenž vzniká nad Vodalnovicemi a ústí se do Jizery nad Přepeřemi, potok, mající počátek svůj u Penčína a vlévající se pod Loukovcem; dále Mohelka, která vzniká v ophoří Ještědském, teče prudkým spádem k Rychonovu, Hodkovicům, Sedlejovicům, Libiči; u Mohelnice spěje volnějším tokem. Sesílena jest četnými potoky horskými.

Na levém břehu přijímá Jizera pod samým Turnovem Stebeňku, o něco dále Libuňku, která se vine malebnou krajinou hruboskalskou a Žehrovku. Tato, tvoříc hranici okresu na straně jižní a tekouc z počátku hlubokým, romantickým údolím, vstupuje u Žehrova do prostranné kotliny, kteoru protéká až ke svému ústí u Březiny.

Zvířena a květena

Fauna okresu našeho nelíší se hrubě od okresů jiných. Lze však tu, jakož i na jiných místech pozorovati úbytek. Mnohá zvířata jako: srnec, daněk, kanec, chovají se jen v oborách. Pouze v revíru Torskovickém jest srnec ve stavu volném, avšak v počtu nepatrném. Tetřev jest tu v revíru Pohořském asi 5 kusů, tetřívek hojněji se vyskytuje na Českodubsku, kdež i jeřábka lze spatřiti. Racionelně pěstuje se zvěř pouze na velkostatcích. Rybářský spolek podjal se šlechetné snazy zarybniti řeku Jizeru. Zejména vypouštěl do Jizery pstruhy obecné, duhové, siveny, lososy, candaty i úhoře. Loňského roku opět nasadil sem velké množství okounů. Stavba drah, továren, hlučných závodů, vypouštění jedovatých výkalů zhoubně působí na místní faunu. Přece však tu jsou některé druhy, které bychom jinde marně hladali. Hlemýžď bodlákový (Helix ericetorum), tracheliastes mourkiani bohemicus, který nachází se na střevli a j.

V Pojizeří nastupuje obyčejná vegetace všudybylů polohy chladnější. Lesy jsou většinou jehličnaté, promísené listnatými (dub, buk, jaovor bříza); zalesňuje se měrou značnou. Hospodářský spolek pro Turnov a okolí vydává svým členům přes 100.000 sazeček za cenu velmi nízkou. O Českodubsku nemožno tak říci. Tam nalezneme celá prostranství bezlesá, zvláště u Rašovky, nad Prosečí, nad Padouchovem, nad Světlou a j. Kdežto na Turnovsku pěstuje se hojnou měrou pšenice, cukrovka a všechny druhy ovoce, na Českodubsku cukrovku téměř nespatříme a pšenici velmi málo; z ovoce jmenovitě v severních končinách pouze třešeň a jabloň. Nicméně honosí se okres náš některými druhy flory, které výhradně u nás spatřiti lze. Hned u Turnova jest úpravný lesík Farářství, v němž najdeme tyto zvláštní druhy: Zápalici žlutochovitou /Isypyrum thalictroides) pouze na jednom místě; střevíčních (Cypripedium calceolus); měsičnici lesní (lunaria rediviva); pryskyřník kašubský (Ranunculus cassubicus); jestřábník rudokvětý (Hieratium aurantiacum); růži horní (Rosa alpina); pěchavu modrou (Fesleria coerulea); na břehu Malé Jizery (náhonu) jest kozlík bezolistý (Valeriana sambucifolia). V poslední době jest na březích Jizery zdivočilá Netykavka žlázonosná (Impatiens glanduligera), která obrovským svým vzrůstem a zvláštním zápachem na se upozorňuje. Podbělice horní (Homogyne alpina) nalézá se pouze u Ještěda a Všeně; sasanka lesní (Anemone silvestris) v Podještědí velmi hojná, taktéž Hořec luční (Gentiana campestris) a j.

Přírodní výrobky.

Hlavní výrobky kultury hospodářské jsou: pšenice, žito, ječmen, oves, len, řepka, brambory, hrách, čočka, vikev, jetel, hlavatice a cukrovka. Rovněž zelenina pěstuje se v okolí Turnova. Pěstování ovocných stromů jest dosti rozsáhlé. Nejlepší luka jsou u řeky Jizery a u potoka Libuňky.

Chov hospodářských zvířat.

Koně náleží k prostřednímu domácímu plemeni a jsou erárními hřebci dosti ušlechtěni, poněvadž je od mnoha let v obci Ohrazenici a v obci Ktové stanice hřebčinská. Hovězí dobytek rolníků náleží skoro vesměs k domácímu plemeni, které je u zámožnějších statkářů, zejména v rovině, křížováním s holandským a švýcarským dobytkem zušlechtěno. Chování prasat v okresu je slabé, v českodubském okresu jemnoho obchodníků s vepřovým dobytkem, kteří vyvážejí jej za hranice.

Průmysl.

Průmysl na Turnovsku i Českodubsku jest na značné výši; soustřeďuje se především v městech: Turnově, Dubě a Rovensku. Turnov jmenovitě jest proslulý průmyslem zlatnickým, jehož důležité odvětví – výroba zboží granátového – v Čechách již od r. 1760 zavedena. Broušení a leštění drahokamů i diamantův provozuje se v Turnově po továrnicku, v okolí a Rovensku po domácku. Sklářský průmysl zjména po venkově jest rovněž značný. V okresu jest jedna továrna, která zabývá se broušením a úpravou skla. Průmysl provaznický, pivovarnický a mlynářský v našem okresu zdárně prospívá. Zboží hliněné vyrábí se v Turnově, na Daliměřicích a v Rovensku. Výroba tato byla u nás již v dobách dávných známa. Zbytky kamen, jež se nám zachoval y v troskách starých hradů, dávají svědectví, na jaké výši umělecké dokonalosti se nalézalo tehdy české kamnářství. Cihlářství jest v okresu Turnovském i Českodubském znamenité. V Turnově jest rozsáhlá kruhovka, moderně upravená, hovící všem vymoženostem nynější techniky; podobná jest u Pyrámu a v Českém Dubě. Mimo tyto velké cihelny jest v okresu několik menších cihelen. V Turnově jest též rozsáhlý a světoznámý závod umělého zahradnictví. V Českém Dubě kvete průmysl textilní a výroba dřevěných záclon. Na Sychrově jest rozsáhlý a možno říci v Čechcách první toho druhu závod umělého řezbářství pro práce kostelní, pracující i momo Rakousko do jiných zemí slovanských.


počet článků na stránku
zobrazit vše
• Copyright © 2003-2011 Prackov | Partneři: Rejnok IT počítače Turnov | Tvorba internetových stránek, bitmapové a vektorové grafiky | Matrace | Veterinární léky - internetový obchod | První Turnovská realitní kancelář | Jawa 500 OHC Český ráj | Ubytování Chata na Červenici | Ubytování v Českém ráji - Sedmihorky | Veterinární klinika Turnov | Obec Všeň | Společenské šaty na míru • Powered by SPReng v6.1 • valid XHTML and CSS • Aktualizace 6. 9. 2011