Historie

počet článků na stránku
zobrazit vše
(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Legendy - O Pelíškovi


Dávno, dávno již zašly doby, kdy byl Prachov domovem dobrodružného všudybyla a neposedy, kterého okolní lid nazýval Pelíškem, protože ustavičně z místa na místo pelášil. Nečekaně se objevoval a rychle zase odbíhal, kdykoliv provedl nějakou taškařinu, a o tu u něj nikdy nebyla nouze.


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Legendy - O Loretě


Před dávnými dobami žila na hradě Velíši bohatá hraběnka. Obklopena sloužícími, trávila dny v přepychu a nádheře, oplývajíc vším, nač si jen vzpomnělo. A přece nebyla šťastná. Chyběl jí největší poklad, zdraví. Povolala všechny lékaře zblízka i zdáli, ti jí radili, zkoušeli to i ono, ale nakonec prohlásili, že jí může pomoci jedině Bůh.


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Legendy - O hradu Kosti


Kdysi za husitských válek byl hrad Kost dobýván Žižkou. Slavný vojevůdce několikrát udeřil se svými vojsky na tvrdé hradby, ale marně. Hradní posádka bojovala statečně a nepřítel byl vždycky se ztrátami odražen. Husitský hejtman si tedy umínil, že dlouhým obléháním hrad vyhladoví.

Jako hustý mrak se rozložilo Žižkovo vojsko v údolí a sevřelo hrad ze všech stran pevným řetězem stráží, že by ani myš neproklouzla. Po několik neděl zasedal Žižka se svými spolubojovníky za kamenný stůl pod lípou nedaleko hradu v marné naději, že se jeho obránci dobrovolně vzdají. Už i vlastní vojáci reptali na nedostatek jídla, kterého ve vydrancovaném okolí valem ubývalo. Ale kdyby tak věděli, jaké zlé časy nastaly obráncům tam nahoře ! I když byly dávky jídla neustále snižovány, byla již všechna skladiště vyjedena a zbyla jen jediná vepřová hlava a soudek vína. Tu bleskla hlavou jednoho vtipného zbrojnoše spásná myšlenka. Navrhl uspořádat naoko velikou slavnost s hostinou. Řinkot nožů o prázdné talíře a hlasité přiťukávání prázdnými poháry zalétávalo s veselým zpěvem hladových bojovníků do Žižkova tábora. Veselí dostoupilo nejvyššího bodu.

Když to viděli husité, začali reptat. Dlouhým obléháním již byli unavení, rozmrzelí a hladoví a na hradě se zatím pořádají veselice. Vření v táboře však propuklo přímo ve vzpouru, když onen chytrý zbrojnoš přistoupil k hradbám a shodil dolů do nepřátelského ležení pečenou kančí hlavu a soudek vína se slovy: "Tu máte a radujte se s námi! My máme potraviny ještě na celé měsíce!"

Druhého dne poručil Žižka troubit k ústupu. Svému hněvu prý ulevil slovy: "Hrad je tvrdý jako kost a kost patří psu."

Od té doby je prý hrad nazýván Kost a jeho majitel přijal do erbu kančí hlavu.Proč je ve znaku kančí hlava, vysvětluje se ještě jinak.

Jeden z předků Jana ze Šelmberka, Dětříšek Buzivec, měl pověst velkého siláka a hrdiny. Říká se o něm, že jednou chytil v lese za uši divokou svini a živou ji přinesl na hrad. Proto si prý dat svini hlavu na svůj štít. A tento znak přejalo i město Sobotka.

 

10 zastavení v Českém ráji, Jaroslava Velartová, 1990

článek převzat z www.cesky-raj.cz - velmi pěkně zpracovaných stránkách o Českém ráji - jejich návštěvu doporučujeme..!


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Legendy - O Dračích skalách


Kdysi za starých časů přiletěli na Hruboskalsko orli. Kde se vzali, tu se vzali, na vysoké, .nepřístupné skále si hnízdo udělali a po kraji za čas smutně prosluli. Byli to ptáci silní, útoční, hračkou pro ně bylo v pařátech jehně nebo kůzle odnést až nahoru do hnízda. Kostiček se pak našlo pod skalou dost a lidé marně klnuli zlým ptákům a pěstí hrozili vzhůru proti jejich hnízdům. Pán svým hruboskalským myslivcům přislíbil velkou odměnu, kdo by ty ptáky zastřelil. Nešlo to, protože si zvykli lítat jen ve výši, odkud se na svou kořist bleskem spouštěli a zrovna tak rychle ji zase do výše unášeli.


(Miloš, přidáno 20. 2. 2006)

Legendy - O Drábovi


Podle pověsti dostaly Drábské světničky jméno po posledním obru, který tam žil se svou ženou a jmenoval se Dráb. Manželka mu hospodařila a zřídkakdy opouštěla domov, ale její muž se dost honil po světě. Kde se objevil, bylo běda Lidem a jejich dětem, pravda, ne ublížil, zato měl spadeno na dobytek a často celé stádo zmizelo z pastvy, jako by se pod ním zem slehla. I pytle obilí a mouky odnášel, zkrátka co se mu hodilo na zub, nic před ním neobstálo.


počet článků na stránku
zobrazit vše
• Copyright © 2003-2011 Prackov | Partneři: Rejnok IT počítače Turnov | Tvorba internetových stránek, bitmapové a vektorové grafiky | Matrace | Veterinární léky - internetový obchod | První Turnovská realitní kancelář | Jawa 500 OHC Český ráj | Ubytování Chata na Červenici | Ubytování v Českém ráji - Sedmihorky | Veterinární klinika Turnov | Obec Všeň | Společenské šaty na míru